Nemoc mě dostala na stranu těch, které jsem znala z plakátů

„Ze dne na den mi skončil bezstarostný život a najednou jsem se ocitla na straně těch, které jsem znala jen z billboardů," vzpomíná maminka šestileté Aličky a o dva roky starší Denisky. Poté, co jí lékaři sdělili smutnou diagnózu, ji čekala náročná léčba. Operace, chemoterapie, ozařování a nakonec hormonální terapie. A rodina se kvůli nákladům na náročnou léčbu dostala do finanční tísně. close zoom_in

„Když jsem zjistila, že jsem nemocná, byla jsem těsně po rodičovské dovolené a nestihla jsem nastoupit do práce," vysvětlila vystudovaná sociální pracovnice. Zajištění celé rodiny tak najednou leželo jen na bedrech jejích manžela Lukáše.

„Můj drahý muž stále lítá a prakticky se nezastaví. Pracuje v Mohelnici a každý den za námi dojíždí do Prostějova. Když jsem onemocněla, vozil mě pravidelně na chemoterapii a do Olomouce na kontroly," řekla maminka dvou krásných holčiček, kterou kromě problémů se zdravím tížily i starosti, jak finančně zabezpečit rodinu.

„Od března jsem byla bez prostředků, vše táhl manžel. Díky paní doktorce Denise Vitáskové jsme se dozvěděli o nadačním fondu Dobrý anděl, který finančně pomáhá rodinám v podobné situaci. U prvních příspěvků jsem se vždy rozplakala. Dojalo mě, jak jsou ostatní lidé hodní. Díky nim jsem mohla hradit vitamíny, mastičky, léky, časté cesty k lékaři nebo třeba speciální podprsenky. Moc mi pomohlo i to, že jsem mohla jít s kamarádkami na kafe a přijít na jiné myšlenky," uvedla Jana Jilková a dodává, že bez pomoci své rodiny a dobrých lidí by svou nemoc zvládala daleko hůře.

„Díky nim můžu důstojně bojovat se svou nemocí a starat se o děti. Až se vyléčím, chtěla bych i já pomáhat nemocným lidem nebo jejich rodinám," řekla Jana Jilková, která podstupuje závěrečnou hormonální léčbu a čeká ji další operace.

„Cítím se už mnohem lépe a mám velkou radost z toho, že se zase může věnovat svým dětem, manželovi a fence Áje," usmívá se.