Poloha v mapách označovaná jako Kratiny či Zadní dlátko na hranicích katastrů Němčic nad Hanou a Víceměřic je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť v České republice.

„Toto sídliště leželo na trase takzvané jantarové stezky a vykazuje zřetelné vztahy k jižním oblastem, k Podunají a Středomoří. Můžeme tak předpokládat, že bylo jedním z nejdůležitějších výrobních a obchodních center,“ vysvětlil archeolog Miloš Čižmář, který se výzkumy na lokalitě léta zabývá.

Rozhodnutí památkářů potěšilo i místní

„Jsme velice rádi. Snad se konečně začne někdo starat o to, aby sem nejezdili hledači pokladů s detektory. Naopak by toto významné naleziště mohlo jako kulturní památka přitáhnout více turistů se zájmem o historii,“ pochvalovala si starostka Němčic Ivana Dvořáková.

O osídlení nevýrazného návrší se ví již více než sto let. První starověká mince se zde našla již v roce 1892. Od té doby jich bylo více než čtyři sta. Většina z nich v posledních letech.

„Mince zde nalezené pocházejí i z Řecka, Říma, Kartága nebo Egypta,“ přiblížil Miloš Čižmář.

O významu místa svědčí podle něj i to, že se zde mince zřejmě i vyráběly. Archeologové zde totiž našli část hliněné destičky na odlévání mincovních střížků. Do důlků o stejné velikosti se odlévalo zlato či stříbro a do ještě měkkého kovu otiskl řemeslník obraz mince razidlem. V tomto případě se jednalo o drobné stříbrné mince s obrazem koníčka.

Našly se i skleněné náramky

O vysoké úrovni keltských řemeslníků na Zadním dlátku svědčí i stovky železných a bronzových předmětů které se při archeologickém průzkumu našly. Z lokality pochází také druhá největší kolekce skleněných náramků v celé Evropě.

Sídliště mezi Němčicemi a Víceměřicemi patřilo k prvním městům na našem území. Bylo předchůdcem pozdějších keltských správních center, takzvaných oppid.

„Vnitřní zástavba je, podle geofyzikálního průzkumu, uspořádána do jednotlivých dvorců. Stejně jako polohou na návrší, i charakterem nálezů se osídlení svým charakterem blíží pozdějším oppidům. Nemá však opevnění, a proto oppidem v pravém slova smyslu není,“ prohlásil archeolog, jehož specializací jsou právě Keltové.

Koncem druhého století před naším letopočtem zaniklo zřejmě při vpádu Teutonů na Moravu a jeho úlohu převzalo oppidum na Starém hradisku. „Jeho založení však souvisí již s novou kolonizační vlnou keltského kmene Bójů z Čech,“ řekl archeolog Čižmář.