Vyplývá to z tzv. mapy rodáků, kterou nedávno zveřejnil Český rozhlas.

Je v ní zaneseno, kolik lidí žijících ve městech a obcích se v nich také narodilo a jakou část naopak tvoří takzvané náplavy.

A na Prostějovsku najdeme dost výrazné rozdíly.

Nejvíce lidí je věrných rodné hroudě v Horním Štěpánově: téměř pětašedesát procent. V závěsu jsou přitom další obce z okolí: třeba Suchdol a Protivanov.

"Je to pro mě překvapení. Můžeme to připisovat tomu, že se zde lidem líbí. Navíc jsme střediskovou obcí, máme zde tak veškeré obchody a služby, člověk skoro nepotřebuje dojíždět," říká k pro ni potěšujícím výsledkům starostka Protivanova Bronislava Krénarová.

Právě dojíždění ovlivňuje hodně čísla i podle Bronislava Holuba, podnikatele z Horního Štěpánova.

"Asi se zde mají lidi dobře. Myslím si ale taky, že je to kvůli práci. Nemusí se odsud za ní daleko dojíždět," poznamenává.

Podobně dobrá čísla však zaznamenali také na jihu Prostějovska, v malých obcích Srbce a Vitčice.

"Je pravda, že hodně starších lidí zůstává. A nejeden z těch mladších se vrací, což mě moc těší," vysvětluje svůj pohled na věc místostarostka Vitčic Jana Zlámalová.

Starosta stejné obce, Mojmír Grepl, ale optimismus krotí.

"Starší sice zůstávají, ale noví lidé se sem moc nestěhují," vysvětluje si čísla první muž malé obce, z níž je to do nejbližšího okresního města přes dvacet kilometrů.

Oproti tomu na chvostu žebříčku jsou jednoznačně Víceměřice: zde ani čtvrtina současných obyvatel není původních.

Vysvětlit se tento fakt ale dá i výstavbou - právě Víceměřice nechaly ve svém katastru postavit desítky rodinných domů. Zdánlivě negativní výsledek tak pro obec s necelými šesti sty obyvateli nakonec nemusí vyznít tak špatně.