Největší nemocnost dětí v kraji je právě na Prostějovsku. Odborníci neví proč.

„Je to dlouhodobý stav, ale není žádný faktor, který by jej vysvětloval,“ konstatovala Eva Kučerová z protiepidemického oddělení prostějovského pracoviště krajské hygienické stanice.

V našem regionu evidovali lékaři na přelomu srpna a září něco málo přes dva tisíce nemocných předškoláků na sto tisíc obyvatel. Podle posledních hlášení je jich už dvakrát tolik. U dětí školního věku vzrostl počet z devíti set případů na dva tisíce dvě sta. Podobná situace je i u mladých lidí ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let. Tady je nemocných místo sedmi set už sedmnáct set na sto tisíc. U lidí v produktivním věku není nárůst významný.

Nemusí to být jen tím, že nemoci přecházejí.

„Jde o to, že děti, které byly o prázdninách doma, musí teď brzy ráno vstávat do chladného počasí. Narozdíl od dospělých, kteří vstávají pořád, na to nejsou zvyklí,“ upozornila vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Olomouci Růžena Halířová.

Školka a slabá imunita

Často také podléhají nemocem děti, které přišly poprvé do školky. Nemají ještě tak silný imunitní systém jako jejich spolužáci a skolí je i obyčejná rýma.

„Po začátku školního roku následuje vždycky nárůst nemocnosti, který se pak nějakým způsobem srovná. Její další vrchol je pak v zimě s nástupem chřipek,“ vysvětlila Halířová.

Školám zatím žádný krizový scénář nehrozí, nárůst nemocnosti se zvláště v menších školách příliš neprojevuje.

„Stav odpovídá tomuto období. Problémy zatím nemáme,“ popsala situaci Pavla Popková, ředitelka Masarykovy jubilejní základní školy v Horním Štěpánově.

Otužování a vitamíny

Podle lékařů by rodiče neměli podceňovat současné chladné počasí. „Chce to nezanedbávat teplé oblečení a pokud je to vhodné, začít u dětí s otužováním. Důležitý je také dostatečný přísun tekutin a vitamínů. Ty jsou samozřejmě vždycky lepší v přírodní podobě než v pilulce,“ doporučila dětská lékařka Anna Hrubá.

Česnek a slivovice

Dospělí bojují s nemocemi i podle vlastních receptur.

„Já sázím na česnek. Dřív jsem jej jedl samotný, teď si jej dávám s mlékem. Účinky jsou stejné, ale neštípe tolik a není tak cítit,“ tvrdí František Zapletal z Lešan. Léčbu kombinuje i dalšími medikamenty.

„Česnek zapíjím kvalitní slivovicí. Od té doby, co to dělám, jsem ještě nepotřeboval antibiotika,“ pochlubil se. (pam)