Svět zkratek je tajuplný, nápaditý a zábavný. Tak například věhlasné Monako nemusí nutně znamenat knížectví proslulé řadou luxusních kasin. S trochou fantazie lze z názvu vyčíst, že jde o modelářství na koleně. K němu se váže ještě Namolo, což není výzva k účasti na módní přehlídce ani nadměrnému požívání alkoholických nápojů. Jde prostě o klub nadšených modelářů lodí.

„Modelářství je pro mě forma odpočinku. Ve firmě jsem neustále v kontaktu s klienty, a když se zavřu do dílny ve sklepě, pročistím si hlavu,“ přiznal Pavel Šťastný z Prostějova, který se do výroby modelů lodí pustil před dvěma lety.

Postavit věrnou kopii historické plachetnice prý není práce jen na několik týdnů nebo měsíců. První loď, 75 centimetrů dlouhou a od kýlu po vrchol hlavního stěžně 95 centimetrů vysokou, má modelář hotovou sotva z poloviny. V celé své kráse bude prý kompletní za dva až tři roky.

„Poslední čtyři měsíce dělám na plachetnici intenzivně každý večer. Z pohledu preciznosti a počtu opakování malých dílů budu za chvíli u konce s náročnou pasáží. Potřebuji ručně naznačit nýty na dvanácti stech kusech měděných plíšků,“ popsal titěrnou práci Pavel Šťastný, který ve volných chvílích vyrobil i letadélko na dálkové ovládání pro dvouletého syna.

Celkový počet jednotlivých dílků potřebných pro stavbu lodi se snad ani nedá spočítat. Hrubým odhadem je to dvacet tisíc dílků. Jen imitace kanónu, kterých je na modelu 48, má dvanáct součástek.

Prostřednictvím internetu se Pavel Šťastný dal dohromady s dalšími nadšenci modelářství a připojil se ke klubu Namolo. Ten sice nemá oficiální statut, ale existuje virtuální klubovna na webových stránkách Monako, kde se tři stovky registrovaných členů scházejí. Mohou si navzájem předvést své výtvory i v průběhu stavby.

„Přes skype vedeme porady a domlouváme se na termínech a organizaci neoficiálních soutěží,“ vysvětlil stavitel plachetnice s tím, že nejbližší bude už příští víkend, kdy po hladině rybníka u Protivanova poplují ve vytýčených drahách minimálně tři desítky lodí.