Jeho známí o mladém muži, který přebývá v Prostějově, ale trvalé bydliště má na radnici v Kuřimi, hovoří jako o agresivním člověku, s nímž se může soužití proměnit v opravdové peklo.
„V papírech má, že je psychopat. Třeba půl roku je všechno jakž takž v normálu a pak se to projeví. Začne vyžadovat stále větší péči, osobuje si absolutní právo na byt, jídlo a podobně. Přestane brát jakékoli ohledy na lidi kolem sebe," líčí své zážitky Milan Bělohlávek, u nějž Michal poslední dva roky bydlel. Nezůstalo jen u slovních sporů.
„Několikrát mě napadl. Dokáže znenadání zaútočil rukou nebo nějakým předmětem. Pak teče i krev. Odmítá brát léky a má pak záchvaty, kdy ničí nábytek," tvrdí Bělohlávek.
Pro psychicky nemocného invalidu je těžká každá pomoc.
„Jsou ústavy, kde se takovýmto lidem věnují, ale vyžadují dobrovolný souhlas. Ochrannou léčbu může nařídit soud v případě, že je dotyčný nebezpečný sobě nebo svému okolí. Pokud se ale aktuálně nic nestane, nemůže v podstatě dělat nikdo nic," vysvětluje Marek Radimský, ředitel Psychiatrické léčebny v Brně Černovicích. (pam)
SOUVISEJÍCÍ: Michal na vozíčku nemůže najít byt. Skončil na ulici
