„Podle biblického příměru vydává největší užitek zrno v dobré půdě. Ale my občas chceme růst na skále nebo v prachu cesty, kde nás spálí slunce nebo lidé zašlapou. Rádi jsme průměrní nebo dokonce podprůměrní. Štěstí je, že Pán Bůh má s námi pořád trpělivost,“ promlouval do duší farníků kazatel Tomasz Waściński z kláštera v Tasovicích u Znojma.

Obnova misií potrvá v Brodku až do středy. Na programu jsou kázání a katecheze o rodině, svátostech i problémech stáří.

„Přijít může každý, kdo chce dát svůj život do pořádku, i ten kdo na misiích loni nebyl,“ pozval Tomasz Waściński. Program misijní modlitnaba a mše začíná vždy v osm a v osmnáct hodin.

„Po domluvě jsme ale jk dispozici pro duchovní rozhovor či zpověď nebo další svátosti po celý den,“ upozornil kněz.

V lidových tradicích se uplynulá neděle nazývala také Smrtnou, ze vsi se vynášívala Morana – Smrt. Na ní se poprvé objevovala vajíčka. Nebyla však jako o velikonočním pondělí symbolem života. Na šňůrkách navlečeny vyfouknuté skořápky, symbol smrti.

„Velikonočním symbolem nového života a vzkříšení bylo syrové, živé vejce. Vejce vařené, nebo dokonce jen vyfouknutá skořápka v sobě podle lidového pojetí už nemělo,“ vysvětlil etnograf a archeolog Zdeněk Smetánka.

Místo vynešené smrti se do vesnice přinášelo líto, léto či májíček. Byl to ozdobený stromek, obyčejně vrcholek břízy. „Přinášely jej obyčejně mladé dívky na to buď ze zpáteční cesty se smrtí, nebo až další neděli, Květnou,“ dodal etnograf.

Na Květnou neděli si křesťané připomínají slavný Kristův vjezd do Jeruzaléma, kam přišel slavit svátky. Před branami jej dav vítal jako nového krále. Tentýž dav jej o týden později poslal na kříž. (pam)