Kliknutím zvětšíteBobe, jak bylo letos těžké vystřílet na republikovém šampionátu titul?
První den závodu v Kostelci se mi bohužel nevydařil úplně podle mých představ, na jeho konci jsem dokonce figuroval až na čtvrtém místě. Druhý den se střílelo podle pořadí, nastupoval jsem tedy na terči číslo čtyři a před střelbou jsem provedl výměnu šípů z předešlého dne. A jak se následně ukázalo, vyplatilo se. Již po prvním kole druhého dne jsem se probojoval na druhé místo a poslední čtvrté kolo jsem vyhrál o jednu středovou desítku, čímž jsem se stal už poosmadvacáté mistrem republiky a mohl slavit. Do druhého dne jsem šel s tím, že minimálně dotáhnu náskok soupeřů, abych se umístil na bedně. Ale když jsem na sobě cítil, že mám i na víc, tak jsem do toho dal vše a začal se jednoznačně soustředit na výhru.
Jakých dalších úspěchů jste v letošním roce dosáhl?
Na prvním letošním venkovním závodě, který se konal v Litultovicích nedaleko Opavy, jsem zvítězil s dvacetibodovým náskokem. Už po odstřílení vzdálenosti 65 metrů bylo jasné, že mě vítězství nemine. Letos mě čekají ještě tři velmi důležité závody a to venkovní MČR v Čechách pod Kosířem, Bohemia Cup v Otrokovicích a MS v ruském Irkutsku. Pozn. autora: Venkovní závody se střílí na vzdálenosti 65, 50 a 35 metrů, na vzdálenost 65 a 50 metrů je průměr desítky šest centimetrů na vzdálenost 35 metrů 4 centimetry. Halová střelba se střílí na vzdálenost 18 metrů, kde průměr desítky je 25 mm.
Je úžasné, že se už 20 let pohybujete ve svém sportu v české potažmo i světové špičce. Jaké byly ale vaše začátky?
Na střelbu z kuše jsem se dal v devatenácti letech, přešel jsem k ní z lukostřelby. Tato změna byla vlastně důsledkem těžké autonehody, kterou jsem v té době prodělal. Po ní jsem se chtěl dál věnovat střeleckému sportu, ale lukostřelbě jsem se už kvůli pohybovému omezení nemohl věnovat naplno, a proto ten přechod ke kuši, kde mě nic netrápí.
V čem tkví vaše síla, že jste ve střelbě stále tak dobrý?
Podle mě velkou roli hraje skvělé technické zázemí, které se mi podařilo vybudovat společně se svým otcem. Ale hlavně si myslím, že za ta léta vynikám v umění, jak správně kuš seřídit, aby střílela co nejpřesněji. Samozřejmě důležitý je i výběr šípů. A je zřejmé, že pokud chci přesně zasáhnout, tak musím umět i správně a přesně zamířit a vystřelit. Další důležitou věcí je čas. Je jasné, že pokud chci v tomto sportu vynikat, musím tomu obětovat náležitý čas. Kromě střelby z kuše se věnuji i trénování a technické stránce přípravy střelců ve svém domovském klubu v Plumlově. A tato činnost mě nabíjí a dobré výkony mých kolegů posilují. Teď trénuji mimo jiné i svého synovce Honzu a bratra Bedřicha. Úspěchy se pomalu začínají dostavovat, protože Honza na prvních venkovních závodech skončil dokonce na třetím místě a bratr byl pátý. Věřím, že se mohou nadále ještě zlepšovat.
Jaké vlastnosti jsou podle vás nutné pro to, aby se člověk mohl stát skvělým kušistou? Kdy s tímto sportem vlastně začít?
Základem je ovládnout umění soustředění, mít trpělivost a věnovat přípravě potřebný čas. Důležitý je samozřejmě i výborný zrak. Začít se dá v každém věku. Na závodech se střílí i v kategorii seniorů. Třeba skvělým kušistou v našem regionu je i sedmasedmdesátiletý František Sedláček z Prostějova.
Kromě polní kuše, existují ovšem i jiné typy. Soutěžit se dá například v lovecké kuši. Holdujete i jí?
Střelbě z lovecké továrně vyráběné kuše jsem se docela hodně věnoval v minulosti. Základní rozdíl mezi polní a loveckou kuší je především v síle nátahu a váze šípu. Maximální tah pro polní kuši je 43 kilogramů, u lovecké kuše je to 80 až 100 kilo.
Jak je vlastně taková polní kuš těžká a za kolik se dá pořídit?
Já střílím s kuší o váze přibližně 9 kilo, ale jsou i lehčí a těžší. Co se týče ceny, dobrá polní kuše se dá pořídit za 15 až 30 tisíc. Samozřejmě existují i dražší.
Jak je to s přípravou na závody? Jak často a kde trénujete?
Přípravě věnuji veškerý svůj volný čas. Servis zbraní provádím v dílně v Prostějově a na závody se připravuji na klubové střelnici v Plumlově. Zde se věnuji i trenérské činnosti pro členy klubu a někdy v rámci dní otevřených dveří na střelnici radím i široké veřejnosti.
Zmínil jste se, že v Plumlově členové klubu trénují. Vím ovšem, že závody se tam zatím nekonají. Co chybí k tomu, aby i plumlovská střelnice ožila dramatickým soutěžním kláním?
Z části je to otázka financí, které jsou pro uspořádání závodů nezbytné. Hlavně je ale nejdříve nutné dobudovat technické zázemí areálu, aby splňoval požadovaná kritéria. Jde například o dostavbu šaten, pořízení terčovnic zhruba pro tři desítky střelců a další věci.
Tak snad už budou brzy plumlovští střelci sklízet úspěchy i na domácím poli. Apropo úspěchy. Vaším největším je zřejmě druhé místo z MS v roce 2002 v Chorvatsku, ceníte si ho nejvíce?
Určitě ano, ale vysoko řadím i třetí místo na MS 2006 v Rakousku. Dále si velice vážím veškerých svých českých rekordů. Můžu zmínit například ty halové. V roce 2001 na závodech v Opavě se mi podařilo nastřílet ze 600 možných bodů plný počet a v roce 2005 na závodech v Kostelci na Hané jsem dosáhl z 1200 možných na hodnotu 1197 bodů.
Je škoda, že se z kuše nestřílí na olympiádě? Přineslo by to jistě tomuto sportu u nás i v zahraničí vyšší popularitu. Máte informace, proč tomu tak je? Proč střelba z kuše není olympijským sportem?
O to, aby se střelba z kuše stala olympijskou disciplínou, usiluje mezinárodní střelecká asociace (IAU). Vyjednávání stále pokračují. Je možné, že se střelby z kuše na olympiádě ještě stačím v budoucnu zúčastnit. Uvidíme.
Vím, že na závodech u nás v republice startujete poměrně často, ale v zahraničí už méně. Co je největší překážkou proto, abyste se častěji mohl účastnit mezinárodních a světových soutěží?
Určitě jde hlavně o finanční náročnost tohoto sportu. Bohužel i přes intenzivní shánění sponzorů se ti zrovna do podpory mé činnosti nehrnou. Za poslední dobu mi nepřispěl dokonce nikdo. Takže si vše musím hradit sám a dobře tedy zvažovat, zda vůbec a kterých zahraničních podniků se zúčastnit. Kdyby se mi třeba ozval nějaký potencionální sponzor na základě informací z tohoto článku, byl bych jen rád. Chtěl bych ovšem podotknout, že finance nejsou všechno. Důležité pro mě je i to, že cítím velkou podporu svého domovského klubu, jehož členové za mnou stojí a fandí mi. A snaží se mi v rámci svých možností pomáhat a ve všem vyjít vstříc.
Bohumil (Bob) Korbař
Věk: 41 let
Klubová příslušnost: SKŠZ Plumlov (Střelecký klub šípových zbraní Plumlov)
Největší úspěchy ve střelbě z polní kuše: druhé místo na MS v roce 2002 v Chorvatsku, třetí místo na MS v roce 2006 v Rakousku, dvě druhá místa z halových ME (Belgie 2003, Rusko 2005), osmadvacetinásobný mistr republiky, držitel všech českých rekordů ve střelbě z polní kuše na všechny vzdálenosti.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
