„Prim hraje penízovka sametonohá. Na záda ji ovšem zdatně dýchá hlíva ústřičná, která přesto, že je spíše podzimní houbou, chytila v posledním týdnu druhý dech,“ nechal se slyšet brněnský mykolog Vladimír Antonín.

Zatímco na hlívu (jako dobrotu v guláši posilující imunitu) si už řada houbařů docela zvykla, penízovka sametonohá je pro některé velkou neznámou.

Polévku nebo smaženici?

„Je to dobrá jedlá houba, která roste od října do března povětšinou na kořenech a pařezech listnáčů. A to v celých trsech. Kloboučky má nejčastěji rezavě žluté až žlutě okrové,“ vysvětlil mykolog s tím, že z penízovky je výborná zimní polévka nebo omáčka.

Jinou úpravu doporučuje Marek Nývlt.

„Smaženici, z penízovek jedině smaženici,“ tvrdí prostějovský houbař, který tyto nažloutlé zimní skvosty našel letos třeba v Seloutském lese, u Vranovic nebo na Kosíři.

„Největší šance na slušný úlovek penízovek jsou podle mě krátce po oblevě, kdy se teploty pohybují kolem nuly nebo těsně nad ní. A to je právě v těchto dnech,“ prozradil znalec.

Někteří jeho „houbařští“ kamarádi přidávají prý penízovky do aspiků, kde malé kloboučky vypadají velmi hezky.

„Penízovce se říká vánoční houba. Ve svých knihách ji tak nazývá uznávaný český mykolog Dr. František Smotlacha. Jeho přátelé ji totiž sbírali před Vánocemi a obohacovali si s ní štědrovečerní polévku,“ vysvětlil Nývlt.

Penízovka jako léčivka

Penízovka není jen chutná, ale má i blahodárné účinky na organismus.

„Místo lahvičky jogurtového nápoje si dám občas porci polévky z této houby a jsem fit. Podobně jako hlíva totiž omezuje negativní vlivy civilizačních chorob,“ připomíná Marek Nývlt.

Tato malinká houba obsahuje látky vykazující protinádorovou aktivitu, látky s antibakteriálními účinky a její konzumace prokazatelně podporuje imunitní systém.

„Jeden můj známý se díky výluhu z penízovky zbavil dokonce bradavic a svému náctiletému synovi takřka vyléčil akné,“ přidal houbař perličku na závěr. (rok)