Některá družstva už musela čerstvou úrodu zaorat.

Nejhorší situace je na Prostějovsku a v jihozápadní části Olomoucka.

Například zemědělské družstvo Smržice s nimi bojuje už od loňska.

„Bylo sucho, pak mírná zima. Letos je to ještě horší. Máme poničenou hlavně pšenici, taky ječmen nebo řepku,“ řekl agronom Luděk Gottvald.

Do boje proti hrabošům nasadil granulovaný jed. Zatímco dříve granule zaměstnanci družstva rozmetali po poli, nyní je podle nařízení ministerstva zemědělství musí aplikovat pomocí takzvaných deratizačních staniček.

„Účinnost se tím snížila. To nařízení pomohlo spíše škůdcům než zemědělcům,“ přiznal Gottvald.

Žraločí epopej Jana Tatarky - výřez z obřího plátna
V kempu vybouchne bomba plná humoru, těšte se na "obří" Žraločí epopej

Důvody cyklického přemnožování neznámé

K přemnožení hrabošů nejen na Hané dochází v pravidelných intervalech, zhruba každý třetí rok. Tomu letošnímu napomohlo loňské sucho a horko.

Přesnou příčinu cyklického přemnožování ale podle vedoucího Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Emila Tkadlece určit nelze.

„Hypotéz, proč k tomu dochází, je přes dvacet,“ sdělil expert na hraboše.

Pavel Callta.
Pavel Callta zazpívá před radnicí, fanynky budou šílet

Až 2500 jedinců na hektar

Pomoci by mohly agrotechnické zásahy během podzimu, například orba pole.

Způsob obdělávání půdy bez orby hrabošům vyhovuje jak z hlediska potravy, která zůstane na povrchu, tak z hlediska ochrany proti predátorům, protože jejich nory zůstanou skryté.

Také Emil Tkadlec považuje nařízení o aplikování granulek s jedem pomocí staniček za nesmyslné. Mechanickým rozmetadlům se dle jeho slov nemohou vyrovnat.

„Pomocí nich se aplikovaly granulky přímo na povrch pole, zhruba deset kousků na metr čtvereční. Vlivem ranních ros se do tří dnů rozpadly a ztratily účinnost,“ poukázal na výhodu dřívější techniky hubení škůdců, při jejichž aplikaci bylo ovšem nutné dbát na to, aby nepršelo nebo nebylo vlhko.

Do sousedních plodin se hraboši šíří nejčastěji z kvetoucí vojtěšky.

„V době přemnožení v ní dosahují hustoty až dva a půl tisíce jedinců na hektar,“ prozradil Tkadlec.

K přezimování jim slouží travnaté příkopy podél cest i pole s ještě zelenou řepkou, kterou rádi okusují.

Rybník Osina u Krumsína - začátek června 2019
Rybníček Osina se zvelebuje, napustí jej na podzim. Vzniká tam i arboretum

Okouše brambory, jahody i růže

Hraboš se ale neživí pouze obilninami. Je to býložravec, takže umí poškodit rovněž trávník nebo zeleninu, v zimním období okusuje i dřeviny.

Své o tom ví například paní Havránková. Na hranici olomouckého a prostějovského okresu ji vylekal hraboš v její vlastní zahrádce u rodinného domu, když sbírala jahody.

„Splynul s hlínou a najednou se pohnul, vyděsila jsem se. Ale aspoň už vím, od koho mám okousané jahody a zahradu plnou děr. Je to hrůza,“ popsala setkání se škůdcem.

Přestože pole na Olomoucku zatím nejsou hlodavci zasažena tolik jako právě třeba na Vyškovsku, Kroměřížsku či Prostějovsku, zbystřit by měli i zahrádkáři v okolí Olomouce.

Miroslav Pazdera z Územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Olomouc sice zatím nezaznamenal stížnosti nebo zmínku o tom, že by po zahradách pobíhalo větší množství hrabošů, avšak s hlodavcem má také osobní zkušenost.

„Na své zahrádce jsem letos už narazil na hraboše. V zimě mi okousali růže, na jaře brambory. Řekl bych, že jde o normální jev. Ale je možné, že jakmile budou mít mladé, začnou škodit ve větším,“ upozornil. To se týká i úrody na polích. 

Rybník u Drozdovic existoval již v 15. století. Vpravo dole vidíme místo, kde mlýnská strouha vchází do podzemí jako kanalizační stoka.
JAK PLYNE ČAS: Rybník v Drozdovicích měl vždy své kouzlo