„Plochu pod starou hrází zvládneme vyčistit rychle. Horší to bude s porosty na dně nad hrází, kde je terén silně podmáčený,“ řekl řidič traktoru. Dodal, že tam budou muset vyčkat na příznivější počasí. „Jakmile půda zmrzne, tak vyrazíme,“ uvedl.

Biolog Petr Loyka, který na dohlíží na projekt revitalizace plumlovské přehrady sužované toxickými sinicemi dohlíží, objasnil: „Kdyby rostliny na dně zůstaly a při napouštění se zaplavili vodou, staly by se významným zdrojem živin, což by velmi rychle vedlo ke zhoršení kvality vody.“

Vyvážená rybí osádka?

Rostliny by navíc dle jeho slov sloužily jako výtěrový podklad pro drobné kaprovité ryby. „Naše snaha o udržení vyvážené rybí obsádky by pak byla marná,“ prohlásil Loyka.

Pokud jde o budoucí rybí obsádku, doporučuje, aby se v nádrži dosáhlo rovnováhy mezi nedravými a dravými rybami. „Zaměřil bych se především na štiku a candáta, aby po určitou dobu regulovaly počet drobných kaprovitých ryb, které se v nádržích jako je Plumlov úspěšně množí,“ uvedl biolog a připomněl, že cejn, plotice nebo ouklej mají velký reprodukční potenciál.

Nebál by se proto nějakou dobu dravce v revíru hájit. „Napomohlo by to objektivnímu posouzení vývoje rybí obsádky a jejího vlivu na kvalitu vody,“ nastínil.

Udržení vyvážené rybí obsádky v rekreační nádrži však Petr Loyka považuje z dlouhodobého hlediska za téměř nemožné.

„Plumlovská přehrada není vodárenská nádrž, kde je jedinou prioritou kvalita vody. Po napuštění Plumlova dojde ke střetu několika zájmů. Budou tu nároky na kvalitu vody pro koupání, rekreační požadavky, potřeba ochrany přírody, nutnost protipovodňové ochrany a samozřejmě rybolov a opatrování ryb,“ upozornil.

Zdůraznil, že bez čistých přítoků se přehrada sinic nezbaví.

Odkanalizování obcí pokračuje

„V Plumlově jsme začali s dobudování kanalizace k prvnímu listopadu,“ zmínil se plumlovský starosta Adolf Sušeň. Dodal, že na kanalizaci se napojí 600 lidí, přičemž obec stavbařům zaplatí zhruba jedenatřicet milionů korun.

„Na stavbu kanalizace v Soběsukách a Žárovicích máme stavební povolení,“ poznamenal Sušeň s tím, že s žádostí o dotace chtějí uspět v příštím roce. Hamry pak podle jeho slov odkanalizují ve třetí etapě.

„Na říčkách tekoucích do Podhradského rybníka a přehrady leží sedmnáct obcí,“ zmínil se Adolf Sušeň. Jedna z nich, Krumsín, už pro přečištění odpadních vod užívá rybníčky.

„Vícov měl plány budování kanalizace připraveny. Protože ale v tamní výkrmně vepřů ukončili provoz, hledá nyní jiné řešení,“ popsal plumlovský starosta.

Starostka Vícova Jana Rozsívalová jeho slova potvrdila.

„Původně jsme chtěli vést odpadní vody do Prostějova. Nyní jsme rozhodli, že vybudujeme vlastní čistírnu odpadních vod. Bude stát pod hřbitovem,“ řekla.

Plumlovský starosta Adolf Sušeň připomněl, že na přítocích do nádrží leží také například Malé Hradisko, Hrochov a Seč.

„Důležité je odkanalizování každého z domů. Přesto je potřeba zmínit, že tyto obce leží poměrně daleko od nádrží a potoky mají jistou samočistící schopnost,“ vyjádřil se Sušeň.

Další opatření

Biolog Petr Loyka souhlasí, že stěžejní je odkanalizování domů v bezprostředním okolí nádrží. Připomněl, že z přítoků musí zmizet nadbytek fosforu, který živí vodní květ.

„V plumlovské čistírně odstraňujeme fosfor již osmým rokem,“ popsal před nedávnem Josef Vojta, šéf vodovodů a kanalizací v Plumlově. Tvrdí, že fosfáty se do nádrží valí především z polí. „Podívejte se na potoky po deštích. Jsou plné bahna z polí,“ argumentuje.

Spolu s biologem Petrem Loykou se šéf plumlovských kanalizací shoduje, že proti splachům musí nastoupit protierozní opatření a celkové ozdravění krajiny.

Na projektech pozemkových úprav v katastrech Plumlova, Žárovic, Soběsuk a Hamer začne Pozemkový úřad pracovat letos. Samotné zpracování potrvá tři, čtyři roky. Do plánů úprav v katastrech Krumsína a Vícova se pustí v roce 2013.

Ruku k dílu by měli přidat i zemědělci. „Třeba to pole za pláží u Lázničků nemá co dělat,“ poukázal biolog Petr Loyka.

Souvislosti

Plumlovská přehrada lákala kdysi tisícovky rekreantů. Pak vodu v nádrži osídlily sinice. V létě jich bývalo tolik, že hygienici navzdory chemickému ošetření koupání v přehradě zakazovali. V září roku 2009 Povodí Moravy přehradu vypustilo. Koncem roku 2010 se stavbaři pustli do bagrování dna přehrady, loni v létě začali s těžbou sedimentů v Podhradském rybníku.

Nádrže mají začít hostit rekreanty v roce 2013. Provozovatelé bister sloužících v okolí nádrží zdůrazňují, že případné odkládání termínu napuštění může z okolí přehrady a rybníka učinit „mrtvé zóny“.