„Na našem území budeme první, kdo bude zkoumat vlastnosti korkovníku amurského, který je, dalo by se říct, náhražkou dubu korkového," prozradil lesní správce Josef Venus a dodal, že v našich podmínkách má výsadba lepší předpoklady než v Asii. Pro jeho růst zde totiž máme lepší klimatické podmínky.

Korkovníky zatím poslouží studii, z něj získaný korek ale poté bude možné využít ve stavebnictví (izolační materiál, interiérový design) či potravinářském průmyslu, například pro výrobu korkových zátek.Na Běleckém Mlýně vysadili 2 500 korkovníku amurských

Kde se vzal nápad pěstovat zde korkovníky?

„S majitelem Běleckého Mlýna jsme absolventi Mendelovy univerzity v Brně a s touto univerzitou jsme stále v kontaktu. Vytvořili jsme tak společný projekt, který poslouží i jako podklad pro disertační práci či studium," začal vyprávět Josef Venus, jak došlo ke společné spolupráci.

„V rámci spolupráce s Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity budou testovány základní vlastnosti korku, které jsou klíčové pro stanovení jeho dalšího využití. Budeme sledovat jeho růstové schopnosti v našich podmínkách se stanovením jeho technické využitelnosti. První závěry ale můžeme dělat ještě za několik let," uzavřel Josef Venus s tím, že stromy začnou být produktivní až za dvacet let.

Výzkumy věnované produkčním schopnostem korku a dřeva byly provedeny v 60. letech jako reakce na první kladné ohlasy z Ruska, poukazující na možné využití korkovníku jako dřeviny schopné produkovat korek v oblastech, kde zimní teploty dlouhodobě klesají pod nulu.

Zkusí vysadit i javor cukrový

„Mendelova univerzita získala na tento projekt od Evropské unie a Olomouckého kraje grant. Součástí projektu je nejen vysázení korkovníku amurského, ale příští rok na jaře by se měl vysázet stejný počet stromků javoru cukrového, jehož míza je vhodná pro další zpracování," prozradil mediální zástupce Běleckého Mlýna Oldřich Babický.

„Tímto projektem do světové produkce nepromluvíme. Je to hlavně o tom zkusit, zda je to v našich podmínkách vůbec možné," upozornil na to, co je smyslem projektu Oldřich Babický.

„Spolupráce je teprve na začátku, postupně budeme odebírat a vyhodnocovat vzorky a provádět chemické rozbory. Hlavně chceme zjistit, jestli jsou stromy schopné odrůst v našich podmínkách a budou plodit, proto jsme se dohodli s Běleckým Mlýnem o větší výsadbě. Výborné na těchto stromech je komplexní využití," říká Luboš Úradníček z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a biocenologie lesnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.