„Mezi známými jsem bílou vránou. Když mě potkají s taškou plnou papírů a PET lahví, vyslechnu si poznámky, jak je to zbytečné. Veškerý odpad prý nakonec stejně skončí na jednom autě,“ postěžovala si s nevyslovenou otázkou, kde vlastně tříděný odpad končí, Jana Skopalová z Prostějova.

Ke svozu některých druhů separovaného odpadu používá společnost .A.S.A. TS Prostějov (ASA) stejnou techniku jako pro svoz komunálního odpadu. To může vzbudit zdání, že se vytříděný odpad opět smíchá.

„Před zařazením na trasu svozu separovaného odpadu projde vozidlo důkladnou očistou od zbytků komunálního odpadu. Správně vytříděný odpad na skládce rozhodně nekončí. Takové počínání by totiž ohrožovalo jak životní prostředí, tak pověst naší společnosti,“ prohlásil provozní ředitel ASA Tomáš Fajkus s upozorněním, že pro lepší orientaci veřejnosti budou na svozových autech od května umístěny viditelně tabulky, že jde o separovaný sběr.

V kontejnerech se objevují i mrtvá zvířata

Ne všichni Prostějované odkládají do kontejnerů na separovaný odpad pouze to, co do nich patří. Kromě příměsi komunálního odpadu v nich pracovníci ASA nacházejí i stavební suť. Nejhůře je na tom lokalita Husova náměstí, jehož obyvatelé funkci nádob na tříděný odpad odmítají vzít na vědomí a ukládají do nich i uhynulá domácí zvířata.

„V takovém případě je obsah nádoby na tříděný odpad znehodnocen, a pokud není možné jeho dotřídění, musí jej osádka vozu vysypat do směsného odpadu a vyvézt na skládku,“ vysvětlil Fajkus.

V Prostějově je 113 hnízd s kontejnery na separovaný odpad. V loňském roce veřejnost vytřídila na 200 tun plastů a PET lahví, 636 tun papíru a 320 tun skla, které putovaly k recyklaci. Vytříděný odpad se přitom na konci roku jako jediná položka nezapočítává do odpadu, ze kterého vychází kalkulace poplatku na jeho likvidaci.

Na poplatku za komunální odpad loni uhradili Prostějované přes 18 milionů korun, za sběr svoz a likvidaci však radnice zaplatila více než 46 milionů.