„Většinou jde o lidi bez domova nebo mrtvé, kteří nemají žádné příbuzné. Týká se to i pozůstalých, kteří na pohřeb nemají peníze. V případě, že se podaří dohledat příbuzného, který není sociálně slabý, je možné po něm peníze za pohřeb zpětně požadovat. Skutečně se už stalo, že pohřeb byl městu posléze uhrazen,“ informovala tisková mluvčí radnice Jana Gáborová.

V roce 2006 vypravovalo město osm sociálních pohřbů, loni už jich byl dvojnásobek.

„Do poloviny letošního roku jsme jich zařizovali jedenáct. Domníváme se, že tento nárůst může souviset se zrušením pohřebného před několika lety,“ uvedla Gáborová. Za jeden sociální pohřeb zaplatí radnice kolem šesti tisíc korun.

Pohřbů bez obřadu je jako šafránu

Pokud jde o poslední rozloučení bez obřadu, tak těch podle provozovatelů pohřebních služeb není mnoho.

„Jsou to jednotlivé případy. V naší pohřební službě máme malou obřadní síň, kde téměř vždy pozůstalí s mrtvým alespoň dvacet minut posedí a rozloučí se,“ uvedla majitelka firmy Jarmila Václavková.

Její slova potvrzují i další provozovatelé.

„Pohřbů bez obřadu je opravdu minimum. Rozdíly jsou však v tom, jaký pohřeb si pozůstalí objednají. Dříve se vypravovaly pohřby spíše uprostřed cenového pásma. Dnes volí lidé buď variantu levnou, třeba bez květinové výzdoby, případně se zapůjčenými věnci, nebo naopak drahý pohřeb se vším všudy,“ informoval Pavel Makový, majitel dalšího pohřebního ústavu.

Méně je i církevních pohřbů

V posledních dvaceti letech ubylo i církevních pohřbů.

„Na počátku devadesátých let se vypravovalo z naší farnosti kolem sto padesáti pohřbů, loni jich bylo kolem osmdesáti. Je to možná tím, že dnes už své mrtvé pohřbívá generace vychovaná za vlády komunistů, která necítí potřebu obracet se někam výš,“ zamyslel se jáhen Petr Hubáček z farnosti Povýšení svatého Kříže v Prostějově.