Upozornil, že za první noc se v noclehárně neplatí, další však už stojí padesátikorunu. „Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by klienti řekli, že nemají na zaplacení. Jsou totiž obvykle v evidenci na úřadu práce a pobírají sociální dávky,“ zmínil se Jan Kalla.

Co návštěvníky jejich azylového centra čeká? „Přes den u nás funguje nízkoprahové centrum. Lidi se tam mohou umýt, vyprat si, dostanou zdarma polévku. Poradíme jim také, jak třeba jednat s úřady,“ popsal šéf „azyláku.“

Večer, pokud klienti chtějí využít služeb noclehárny, tak odejdou do pokojíků. „Je v nich jen jedno lůžko, lidé tam tedy mají soukromí. V kuchyňce si pak mohou navařit, což většinou i činí,“ zmínil se.

Problémem azylového centra je jeho špatná dostupnost. Leží totiž na periferii města a nevede k němu žádný chodník. Klienti tak musí šlapat po frekventované silnici. Na ní se v polovině září letošního roku stala tragická nehoda. Pod koly automobilů tam skonal člověk. Přesto radnice stavbu cesty pro pěší k azylovému domu zatím nechystá.

„Takový záměr byl sice už několikrát zmíněn, nicméně úkol zatím nebyl zadán a ani nebyly schváleny příslušné prostředky. Problém bude v pravděpodobné nutnosti výkupu pozemků a v nákladnosti akce,“ reagoval šéf odboru rozvoje a investic Antonín Zajíček.