„Je to zrůdnost. Který sprosťák to tady dal?“ vrtí hlavou jedenaosmdesátiletá důchodkyně v černém kabátu a kloboučku, která přišla v pondělí dopoledne uctít na hřbitov památku svých rodičů. Míní, že stát by měl podobné stavby na polích, navíc v blízkosti pietních míst, zakázat.

„Úrodné pole, kde elektrárna stojí, má sloužit pro pěstování plodin, obživy národa,“ tvrdí žena.

Teď je to tady katastrofa

I další návštěvnici mostkovického hřbitova elektrárna rozhořčila.

„Býval odsud krásný výhled na Ohrozim. Teď je to tady katastrofa,“ pohlédla žena v červené zimní bundě na panely. I ona si stěžovala na zabírání černozemě.

„Vždyť oni ani nevědí, co s těmi panely budou za pár let dělat. Nemají totiž technologie na jejich likvidaci,“ přidává se k hovoru další paní rozčílená blízkostí elektrárny.

Schváleno zastupiteli

Mostkovický starosta Jan Dočkal veřejnosti vzkazuje: „V územním plánu byla parcela u hřbitova, jež je v soukromých rukou, vyčleněna pro průmysl. Stavbě elektrárny tak nešlo zabránit.“

Neuvádí však, že územní plán schvalují právě místní zastupitelé. Přiznává jen, že jemu samotnému se energetické zařízení nelíbí.

„A to nejen u nás, ale také jinde po republice. Stojí třeba na jižní Moravě, v místech, kde bývaly po desetiletí ovocné sady,“ povzdechl si.

Na příkladu Němčic nad Hanou lze vidět, že fotovoltaická zařízení lze budovat i tam, kde nemusí rušit.

„U nás bude stát elektrárna v areálu bývalého cukrovaru, a to skrytá za zelení,“ uvedla před nedávnem němčická starostka Ivana Dvořáková s tím, že na takovém záměru se dohodli s investorem.

Ten, stejně jako mecenáš elektrárny v Mostkovicích, postaví energetické zařízení nikoli na obecní, ale na privátní parcele.