Dominantou obce je barokní kostel sv. Martina a zámek z konce 17. století. Turistickým lákadlem je biocentrum Mokroš, které slouží jako retenční nádrž a úkryt zvěře, v roce 2008 byla otevřena i naučná stezka Mokroš s informačními tabulemi. "Právě Mokroš se ukázal v době covidu jako vyhledávané výletní místo. Kostel sv. Martina je přímo v centru obce a zaujme na první pohled," komentuje mořický starosta Tomáš Pavelka.

Udržovaný střed Mořic se spoustou zeleně a zrekonstruovanou bývalou školní zahradou, kde vznikla Zahrada pěti smyslů, patří také k unikátům. "Jedná se o dětské hřiště s důrazem na enviromentální výchovu," dodává starosta.

V nedávné minulosti obec několikrát uspěla v soutěži Vesnice roku, kde získala v roce 1998 bílou stuhu za péči o mládež, v roce 1999 modrou stuhu za společenský život, v roce 2004 zlatou stuhu a titul Vesnice roku Olomouckého kraje 2004, v roce 2008 zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí v kraji i celostátně. O rok později byla obec oceněna stříbrnou plaketou a speciální cenou v soutěži Entente florale Europe, v roce 2013 dostala Fulínovu cenu za nejkrásnější květinovou výzdobu, v roce 2014 oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu.

Další ocenění patří knihovně. V roce 2015 získaly Mořice Diplom za moderní knihovnické a informační služby (Knihovna roku) a v roce 2016 hodnotící komise ocenila Tomáše Pavelku, knihovníka a občana Mořic (současný starosta pozn. red.), jako Osobnost Programu obnovy venkova Olomouckého kraje. "Zisk tolika ocenění nás zavazuje a současně i motivuje. Musíme držet nastolenou linii a stále se snažit o všestranný rozvoj obce," uzavírá Tomáš Pavelka.

Chybí nám kanalizace, říká starosta Tomáš Pavelka

Ve funkci prvního muže obce na jihu Prostějovska je Tomáš Pavelka rok a jeden měsíc. V době nástupu do funkce byl nejmladším starostou v republice. Místní rodák má k Mořicícm vřelý vztah a rozvoj obce mu leží na srdci.

Mořický starosta Tomáš PavelkaMořický starosta Tomáš PavelkaZdroj: Vojtěch KapounekKdyž se řekne Mořice, co se vám vybaví?
Rodná vesnice. Obec s velkými možnostmi rozvoje, s velkým potenciálem. Dále se mi vybaví kostel, náves a spousta krásných zákoutí.

Považujete demografickou polohu Mořic za výhodu?
Za mě jako mladého člověka, se jedná o velkou výhodu. Blízkost dálnice činí obec dostupnou. Máme blízko do původních okresních měst, ale i do krajských."

Čím jsou podle vás Mořice zajímavé turisticky?
Jsme zajímaví historicky a také co se týká přírody. Přímo v centru obce je krásný kostel, barokní perla. Zdobí ho sochy žáků Matyáše Brauna. V centru máme i naučnou zahradu pro děti. Dále máme od roku 2003, dnes už plně zapojené a funkční, biocentrum Mokroš. Zvláště v době covidu se stal Mokroš častým cílem turistů. Místní nadšenci zase opravili starý mlýn. Dělají se tam svatby a oslavy.

Mokroš je lákavou destinací, plánujete jeho další rozvoj?
Ano, chceme udělat další inovace. Plánujeme revitalizaci mokřadu a dokončení sadu starých ovocných odrůd. Rostou zde oskeruše, moruše nebo i běžné třešně. Nedaleko je boží muka s trnkovou alejí, chtěli bychom tato místa nějak propojit.

Co jste za dobu, kdy jste ve funkci, v obci všechno udělali?
Myslím, že se podařilo změnit komunikaci. Chtěli jsme se přiblížit 21. století. Založili jsme obecní instagram, zmodernizovali obecní webové stránky a začali vydávat jednou za půl rok obecní zpravodaj. Natáčíme i videa s informacemi ze schůzí obecního zastupitelstva. Podařilo se pokračovat v naprosté většině rozdělaných projektů. Loni jsme dodělali jednu část chodníků, uložili jsme kabely veřejného osvětlení a rozhlasu do země. Zbývá nám poslední kabel a ještě letos budeme kompletně vesnicí bez drátů. Zrekonstruovali jsme další část mateřské školy a letos začínáme výstavbu I. etapy víceúčelového hřiště. Máme v realizaci či přípravě letos patnáct projektů, menších i docela velkých. Získali jsme desetimilionovou dotaci na výsadbu prvků územní stability na pěti a půl hektarech.

Jak jsou na tom Mořice s občanskou vybaveností?
Máme zde hospodu, kde si je možné dát i pizzu. Prakticky nepřetržitě jsou otevřené potraviny na rožku. V létě by se měl otevřít obchod s domácími potřebami. V obci funguje zahradnictví s kyrgyzstánskými trvalkami, je zde spousta truhlářů nebo včelařů. Funguje u nás i pobočka pošty, lékař dojíždí jednou týdně, na zámku je krásná knihovna.

Dokáže mateřská škola kapacitně uspokojit zájem?
Ve spolupráci s hygienou jsme navýšili loni kapacitu na 21 dětí. Budova dává větší možnosti, až bude zkolaudována přestavba, mohli bychom mít kapacitu mezi 35 až 40 dětmi. Zájem o umístění dětí v naší školce ze strany rodičů je.

Do základní školy jezdí děti z Mořic kam?
Dojíždějí do Němčic nad Hanou nebo Nezamyslic. Je to dáno i tím, že rodiče vozí děti tam, kam chodili jejich rodiče sami do školy mnohdy.

Spolkový život je na dobré úrovni?
Spolky se starají o většinu akcí a kulturní život obce. Máme zde dobrovolné hasiče, chovatele, myslivce nebo sokol. Vloni jsme zřídili kulturní výbor, abychom kulturu vytvářeli všichni společně.

Jak jste na tom se stavebními pozemky?
Chybí nám. Řešíme to tím způsobem, že chceme změnit územní plán. Místo původně plánované průmyslové zóny, chceme daný prostor určit na rezidentní bydlení. Jedná se o soukromé pozemky, ale s vlastníky jednáme a spolupráce je nastavena zatím dobře.

Registrujete zájem o bydlení v Mořicích?
Ano, od místních i od lidí z okolí a větších vzdáleností.

Co vám v Mořicích chybí?
Každý starosta ví, za co by utratil desítky milionů. Z dotazníků koncepce rozvoje jasně vyplývají dvě věci, které lidem chybí. Jedním je řešení prostoru bývalé zámecké zahrady. Tam se nalézá koupaliště, které je už minimálně šest let mimo provoz. Druhou věcí je kanalizace, ta nám opravdu chybí. Jsem rád, že to lidé vnímají stejně.