Proč jste se rozhodl studovat půdní biologii, co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?

Už na gymnáziu mě zajímala biologie, od útlého mládí jsem se navíc amatérsky věnoval entomologii (věda zabývající se studiem hmyzu – pozn. red.) a také ichtyologii (věda zabývají se studiem ryb, paryb a kruhoústých – pozn. red.). Proto bylo pro mě logickým krokem pokračovat ve studiu biologie i na vysoké. Ve své bakalářské práci se zabývám tématem distribuce edafonu (společenstvo organismů žijících v půdě - pozn. red.) ve svažitých kukuřičných polích. Poznání života v zemědělské půdě vnímám jako budoucnost, jelikož vliv půdních živočichů na kvalitu půdy je obrovský. A pokud se s nimi zemědělci naučí pracovat, tak to bude skvělé.

Jak mohou zemědělci pomoci dostat tyto organismy do půdy?

Možností je strašně moc a určitě je nevměstnáme do jednoho rozhovoru. Asi nejdůležitějším pravidlem je udržení dostatku organické hmoty v půdě, aby „zvířátka“ měla co jíst. K tomu vede mnoho různých cest. Významně pomáhá k šíření edafonu i výsadba do krajiny. Tím pak pod stromy vznikají travnaté pásy, které se neořou, a tak mohou vznikat refugia (útočiště pro organismy), odkud mohou zvířata a hmyz vybíhat do polí. Mám radost, že tak činí i město Prostějov, například v jižní části města v Domamyslicích či Krasicích zdobí polní cesty již okolo dvou set stromů. Nejčastěji se jedná o třešně ptačí, ořešáky a švestky. V Domamyslicích se vysazovaly také sloupovité topoly černé, které navíc patří ke koloritu Hané, protože topoly měly funkci větrolamů a většina jich je nyní přestárlá a potřebují náhradu.

O ekologii a jaderné energii

Být eko a jíst bio je trendy a slyšíme o tom ze všech stran, co si o tomto trendu myslíte?

Myslím, že se z ekologie pro veřejnost stala spíše ideologie než věda a obecně, to co se vydává za ekologii ve veřejném životě, tak s ekologií jako vědou nemá nic společného, jsou to jen environmentální trendy a ze spousty věcí se dělá takzvaná posvátná kráva. Nemusíme chodit nikam daleko, třeba takové obnovitelné zdroje asi takovou posvátnou krávou z velké části jsou.

Takže prosazujete jadernou energii?

Jeden blok Dukovan vyrobí víc energie než všechny soláry v republice dohromady. Až se vyřeší problém s jaderným odpadem, tak to bude dokonalý zdroj energie. Problém s odpadem je ale také u solárních elektráren, kdy na likvidaci panelů není vymyšlená žádná technologie, která je zcela v pořádku. Vrtule z větrných elektráren se zakopávají pod zem, protože slitiny, ze kterých jsou vyrobeny, neumíme zrecyklovat, tím pádem vzniká velké množství odpadu.

Kvetoucí město aneb květnaté louky v akci

Ale zpět k zeleni. Město Prostějov kvete lučním kvítím, co nebo kdo za tím stojí?

Velkým trendem v zeleni je tvorba takzvané modrozelené infrastruktury, tedy tvorba funkční zeleně, která dobře využívá dešťové srážky, hospodaří s vodou, vyžaduje méně údržby a poskytuje i vizuální potěchu. Jednou z možností, jak vytvářet „zelenou“ infrastrukturu jsou květnaté louky.

V roce 2009 začaly první pokusy v Prostějově, například v Brněnské ulici, kde se osely luční směsí příkopy, později kruhový objezd na Plumlovské a město navázalo také spolupráci s paní doktorkou Marií Strakovou, nekorunovanou královnou českých luk, která se výzkumně věnuje lučním porostům.

Když v loňském roce vybujel tlak ze strany veřejnosti na to, aby se nesekaly městské trávníky z důvodu sucha, celé řadě fytocenologů (vědec zkoumající rostlinná společenstva – pozn. red.) se ježily vlasy na hlavě. Městský trávník není louka a to je důležité si uvědomit, protože v takovém trávníku je zcela jiná druhová skladba, a tím že se přestane sekat, tak louka nevznikne. Proto jsem v loňském roce 2019 přišel na komisi s návrhem, že bychom mohli významněji rozšířit právě květnaté louky. U vedení města to bylo kladně přijato, a proto jsme vytipovali vhodné plochy a vyseli na ně osivo obsahující až devadesát druhů rostlin.

Kde všude je výsadba květnatých luk v Prostějově realizována?

Například na ulici Josefa Lady jsme zvolili úzký pás mezi silnicí a cyklostezkou, ten pro trávník nebyl vhodný, tam tráva neprosperovala. Nyní tam nádherně kvete směs z bobovitých rostlin, které mají hlubší kořeny a jsou schopny využívat vodu z hlubších vrstev. Dále byly nově osety plochy například na Janáčkově ulici, Vrahovické, Kralické nebo na sídlišti Svobody.

Devadesát druhů je opravdu hodně, ale aktuálně kvetou jen desítky rostlin, kde jsou ty zbývající?

U luk je zajímavé, že v prvních letech kvetou jednoleté rostliny, ale v porostu jsou namíchaná i semínka dlouholetých rostlin, kopretin a chrastavců, které v prvních letech tvoří jen kořínky a pár listů. Nekvetou, a proto nám základnu pro ně připraví vlčí máky, jetel inkarnát, krásnoočka nebo cínie.

Květnaté louky a trvalkové záhony, kterých je v Prostějově také mnoho, jsou vhodné nejen pro motýly, ale jsou prospěšné všemu hmyzu, stínkám, stonožkám, ale také ptákům.

Navíc se nám podařilo domluvit se zemědělským družstvem v Lešanech, aby pro město sklidilo květnatou louku v Ohrozimi a touto regionální směsí jsme tak obohatili některé plochy v Prostějově, například na Dolní ulici nebo na Kralické u nájezdu na Olomouc.

V čem ještě, kromě pozitivního přínosu pro hmyz a ptáky, vidíte výhody květnatých luk ve městech?

Louky jsou jednou z možností, jak propojit město s okolní krajinou, dostat přírodu do města, ale i lidi do přírody. Navíc názornou ukázku naživo mohou využívat i školy při výuce.

Těší mě, že se povedlo vloni v Prostějově realizovat rozšíření květnatých luk o 6000 metrů čtverečných, což je ve městě opravdu vidět. Mám z toho opravdu radost.

Nový park v Okružní zadrží hektolitry dešťovky

Pojem sucho je skloňován všemi směry, jak Prostějov myslí na efektivní zachytávání a využití dešťové vody?

Efektivní zachytávání dešťové vody je jednou z priorit Prostějova a modrozelená infrastruktura se dostává i do strategických dokumentů. Týká se to zejména hospodaření se srážkovými vodami ať už pro další využití (zálivka zeleně, splachování toalet) nebo zasakovacích pásů. Prozatím se tato opatření plánují na objektech v majetku města, do budoucna se bude město zabývat podporou těchto opatření na objektech třetích stran. Město má aktuálně zpracovaný projekt například na zachytávání vody ze sportovní haly.

V tomto směru je zajímavé zmínit i nově vznikající park na Okružní ulici, jehož projekt zaujal řadu odborníků z celé republiky. V parku totiž bude vybudována velká betonová vana, do které bude svedena dešťová voda z okolní městské zástavby, tím vznikne jezírko, které bude mít přepad vody do velkého štěrkového poldru. V případě intenzivnějších dešťů se tak voda bude moct rozlít i do středové části parku a postupně pak zasakovat.

Co mě opravdu těší je, že vykopaná zemina zůstává na místě, neodváží se a vytváří se z ní terénní modelace, které budou následně osázeny i květnatými loučkami a budou vytvářet příjemná zákoutí.

Stabilizace krajiny a organická hmota

Jak vnímáte sucho v krajině, v půdě, které přetrvává několik let po sobě?

Nebavme se o suchu, to není správný pojem, ale spíše o stabilizaci krajiny. V delším časovém horizontu srážek totiž není nějak extrémně méně, mění se spíše jejich rozložení. Nám prostě najednou spadne strašně moc vody, což způsobuje často bleskové povodně, při kterých odteče voda, která potom chybí.

Měli bychom se bavit o stabilní krajině, která umí zachytit vodu, která naprší. Je zde celá řada opatření, ať už jsou to megalomanské stavby přehrad, či opatření lokálního významu, jako je budování tůní, mokřadů či remízek, až po mikro opatření, kterým mám na mysli správné hospodaření s půdním povrchem. Všechna tato opatření nějakým způsobem fungují a velmi těžko se hledají univerzální řešení.

Hospodaření s půdním povrchem? Co si pod tím máme představit?

Půda je obrovský rezervoár pro vodu. Celá řada půd v České republice na tom ale není v současné době moc dobře. Klíčový pro zachytávání vody v půdě, je totiž obsah organické hmoty (zbytky původních plodin, organická hnojiva apod.). Organika v půdě pomáhá půdnímu životu, zadržování vody a má i výrazný protierozní účinek.

Pokud je půdní povrch přikrytý organickou hmotou (třeba zbytky předchozí plodiny), tak dešťová kapka necákne přímo do jemného substrátu, který s proudem odnese, ale rozbije se o rozsekanou rostlinnou hmotu a postupně protéká mezi stébly dolů a zvolna se zasakuje. Tím pádem není přívalovými lijáky odnášena úrodná část půdy. Zajímavým příkladem může být využívání meziplodin, jako to dělají třeba v nedalekých Lešanech. Tam na podzim neuvidíte holá pole, ale rozkvetlé plochy svazenek, hořčice a jetelů. Tyto rostliny chrání povrch půdy a zároveň fungují jako zelené hnojení pro následné plodiny.

Libor Marčan, 24 letLibor Marčan, předseda Komise životního prostředí statutárního města Prostějova.Zdroj: Iveta Macík Šimková
Předseda Komise životního prostředí statutárního města Prostějova
Student oboru Systematická biologie a ekologie na PřF Univerzity Palackého v Olomouci
Životní motto: „Když můžeš, tak musíš.“