„Kromě jména a data úmrtí jsme nevěděli nic. Jediné, co jsme tušili bylo, že když je jeho jméno na pomníku v Kostelci, bude nejspíš z Kostelce na Hané," usmívá se Richard Lázna.

O tom, kdo byl Tomáš Lázna více napověděly dokumenty, které lze najít pouze na matrice nebo v archivech. Nezletilého Richarda na matriky a do archivů doprovázel táta.

„Naše první kroky vedly na kosteleckou matriku, kde nám ale paní řekla, že nesmí žádné údaje poskytovat k nahlédnutí lidem, kteří nejsou prokazatelně příbuzní. Když to tam tedy nevyšlo, zašli jsme do prostějovského archivu, kde mají takzvané sčítací operáty. Vypsal jsem na sebe badatelský list a vypůjčili jsme si je, při čemž se podařilo najít další indicie o Tomáši Láznovi," vzpomíná Jan Lázna.Richard Lázna u pomníku padlých vojáků z první světové války, který v těchto dnech prochází rekonstrukcí.

Otec se synem například zjistili, že se Tomáš Lázna narodil v Lešanech v roce 1884, nebo že v dospělosti žil v domku číslo 300 v Kostelci na Hané. S jistotou také věděli, že byl vojákem. Jana Láznu napadlo, že by více informací mohl mít Vojenský archiv v Praze, kde se ještě občas najdou osobní listy některých vojáků.

„Táta tam poslal dotaz, jestli tam nemají něco k tomuto vojákovi. Odtud nám za čtrnáct dní poslali přímo osobní spis Tomáše Lázny, kde je popsána celá jeho vojenská kariéra i život. Všechno bylo v němčině. Já německy umím, ale s překladem mi pomáhal můj bratr Filip, který studuje němčinu a polštinu a táta," popisuje Richard Lázna. V němčině, úředním jazyku doby Rakouska – Uherska, či v polštině, byly všechny klíčové dokumenty.

Richard Lázna zjistil, že jeho předek, voják Tomáš Lázna od roku 1905 do roku 1908 absolvoval tříletou základní vojenskou službu. V roce 1914 byl pak povolán do války. 26. října 1914 padl u Policzne a byl pohřben přímo na bojišti. Richard Lázna hledal obec Poličná. Původně mu na internetu vyšlo, že je to vesnice u Valašského Meziříčí, ale s upřesněním válečných útrap, objevil na internetu deník legionáře, který prošel bitvou u Policzne, stejně jako Tomáš Lázna. Deník badatelům odhalil i další zajímavosti ze života jejich předka.

„Protože se tu psalo o postupu vojáků na Varšavu, došlo nám, že půjde o Policznou v Polsku, která má dodnes stejný název. Navíc jsme se dozvěděli, že Tomáš Lázna získal Vojenský jubilejní kříž, který se dával vojákům v roce 1908 u příležitosti šedesátiletého výročí od nástupu Františka Josefa I. na trůn," uvádí Richard Lázna.

Za pomoci táty našel i místo, kde sloužil.

„Pořád se všude objevoval název Metalka Ssatel. Ze starých rakouskouherských map jsme zjistili, že šlo o místo na hranici dříve Rakouska – Uherska a Turecka, dnes Bosny a Hercegoviny a Černé Hory," říká Jan Lázna, který vyzval syna, aby se s prací, jež zabral stovky hodin času přihlásil do soutěže SOČ – Středoškolská odborná činnost. Už jen informace, kde voják padl zabrala několik hodin u počítače.

„Bitva u Policzne, v níž voják Tomáš Lázna padl v roce 1914, proběhla nedaleko Ivangorodu u polsko-ruských hranic, respektive u dnešního polského Deblinu," uvádí Richard Lázna.

Rusi byli zakopáni u kostela, rakouskouherští vojáci u zámku. Richard Lázna objevil mapy pozic vojsk z 26. října i místo pravděpodobného hrobu vojáka. Některé texty, na které mladý badatel narazil, byly psány německým kurentem.

„S kurentem mi pomohl táta, který před rokem sestavoval náš rodokmen. Zjištění, že je Tomáš Lázna náš příbuzný, je rozepsáno v poslední části práce. Byla to dlouhá detektivní mravenčí práce. Zpracoval jsem tu vývod našich předků po mužské linii až k Tomáši Láznovi," uvádí Richard Lázna.

Richard Lázna se při bádání dozvěděl třeba to, že si Tomáš Lázna vzal Františku Láznovou, ob tři generace vzdálenou příbuznou. Mladého badatele však daleko víc zaujala atmosféra války.

„Například v deníku legionáře bylo popsáno, že měli problémy se vzájemně rozeznat a někdy po sobě rakouskouherští vojáci stříleli vzájemně. Také tam jsou popsány problémy se zásobováním, a to, jak trpěli hladem," popisuje Richard Lázna, který společně s tátou vypátral ještě i pravnuka Tomáše Lázny a s ním osobní deník tohoto padlého vojáka. Deník je spíš sbírkou básní a pocitů.

„Na soutěži mi vytýkali, že nejde o deník, ale já myslím, že to klidně za deník považovat můžeme. V těch básních totiž zachytil atmosféru všeho, co za války prožil, takže to svým způsobem deník je," obhájil Richard Lázna před porotou SOČ v Plzni cenný dokument jeho pra pra pra pra pra pra dědy.

Za svou badatelskou činnost si nakonec z 36. ročníku Středoškolské odborné činnosti odvezl bronzovou medaili, knihu od MŠMT, finanční odměnu od cz.nic nebo cenu Západočeské univerzity.

„Vůbec jsem to nečekal. Většinou tam soutěžili samí maturanti. Myslím, že od nás z Prostějova jsem byl nejmladší," směje se Richard Lázna. Prostějované se na soutěži SOČ pak umístili jednou na šestém, dvakrát na sedmém, jednou na patnáctém a jednou na jedenáctém místě.

Co je SOČ? Středoškolská odborná činnost (SOČ), je dobrovolná zájmová činnost studentů všech typů středních škol, kterou uskutečňují ve svých školách, mimoškolních zařízeních, klubech nebo individuálně. Výsledkem SOČ je samostatně vypracovaná práce nebo učební pomůcka, která je předkládána k odbornému posouzení a následně je obhajována před odbornou porotou.

OBORY SOČ

1. matematika a statistika
2. fyzika
3. chemie
4. biologie
5. geologie, geografie
6. zdravotnictví
7. zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
8. ochrana tvorba životního prostředí
9. strojírenství, hutnictví, doprava, průmyslový design
10. elektrotechnika, elektronika, telekomunikace
11. stavebnictví, architektura, design interiérů
12. tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
13. ekonomika a řízení
14. pedagogika, psychologie, sociologie, problematika volného času
15. teorie kultury, umění, umělecké tvorby
16. historie
17. filozofie, politologie, ostatní humanitní a společenskověd­ní obory
18. informatika