Ti nejzručnější kováři a kovolitci žijící v prostoru současného Česka tisíc let před naším letopočtem se mohli potkávat u Určic a Podivic na Prostějovsku. Dokazují to archeologické nálezy, které prostějovské muzeum vystavuje ve Špalíčku v Uprkově ulici.

„V Podivicích bylo před více než třemi tisíci lety vůbec první výrobní centrum železa na území Moravy. Vzniklo tam především díky snadno dostupným nálezům kvalitní rudy, železné klobouky tam totiž vystupovaly až k zemskému povrchu,“ prozradil archeolog Pavel Moš s tím, že tři tisíce let stará určická struska vystavená ve Špalíčku, je zcela ojedinělým nálezem středoevropského významu.

Na výstavě jsou k vidění nejen bronzové a železné sekery a šperky z pravěkých dob, ale také artefakty staré jen pár století. „Chtěli jsme ukázat, jak se pracovalo s kovem v průběhu věků, od těch nejstarších nálezů až třeba po kanóny z období třicetileté války či gotické kování a barokní zámky,“ řekl archeolog.

Expozice však představuje především pravěké kovové sekery, které v dávných dobách sloužily nejen k práci ale i k boji. „Jsou podobné známým valaškám. Také měly drobnější kovovou část a nosily se na dlouhém toporu,“ podotkl Moš a připojil zajímavost, že ty bronzové i pozdější kovové mají podobný tvar. „Bronzové sekery se odlévaly, zatímco ty železné se kuly. Bylo tedy obtížnější zpracovat je do stejné podoby jako jejich předchůdkyně,“ vysvětlil.

Čím se v době staveb pyramid v Egyptě bavili středoevropští dávnověcí kováři na Prostějovsku? „Pili pivo, které se u nás vařilo už čtyři tisíce let před Kristem, a jistě měli jiné starosti, než ti, kdo žili v egyptských pouštích,“ uvedl s nadsázkou Moš. Výstava s názvem Z kovu a ohně je ve Špalíčku k vidění do 10. února.