Váš pobyt v Keni se pomalu blíží ke svému konci. Za tři týdny se vracíte zpátky do České republiky. Jak jste prožila předchozí dny?

Minulý týden jsme s kolegou vyrazili na slíbený výlet k vodopádům na řece Yala, které byly ohromující nejen svou velikostí, ale také silou. Díky tomu se v jejich blízkosti buduje vodní elektrárna, která by měla být zdrojem elektřiny pro místní obyvatele. Ti zatím čerpají energii z podobné elektrárny na řece Jinja v Ugandě.

Kromě vodopádů jsme se zastavili na rovníku, respektive místě u silnice spojující Keňu s Ugandou, kde je stavba, jenž symbolizuje hranici mezi severní a jižní polokoulí. Asi jako většina turistů jsme i my s kolegou zkoušeli, zda se bude vodní vír otáčet na každé straně zeměkoule jinak, což se nám i potvrdilo.

Dokonce nám vyšel čas i na další zastávku, kdy jsme se byli podívat na historické poutní a obětní místo. Prastaré skály Kit Mikayi, což v překladu znamená kámen první manželky. Průvodce nás vzal až skoro do poloviny skalního útvaru, odkud byl nádherný výhled do krajiny. Po sestupu mi ještě zatančila skupina místních žen tradiční tanec. Další část týdne jsem strávila u kolegyně v Kisumu, ale musela jsem odjet o den dříve, kvůli bezpečnostní situaci v místě.

Zmiňovala jste, že jste musela odjet dříve z města kvůli bezpečnosti, co se tam stalo?

V Keni není bezpečnost zrovna na vysoké úrovni, což je dáno hlavně korupcí v politice, ale i ve veřejných složkách, jako je policie. Takže ta tu prakticky nefunguje. Kisumu se za poslední dobu stalo prý méně bezpečným městem, než je Nairobi. V Kisumu přespávám u kolegyně a stalo se, že se nám kolem domu dvě noci po sobě procházeli zloději. Naštěstí nic nevzali a ani se nepokusili dostat dovnitř.

Jde o to, že poloha jejího domu je ideální pro přechod z jednoho pozemku do druhého přes střechu přilehlé garáže a venkovní koupelny. Po tomto zážitku jsem se rozhodla raději vrátit zpět do bezpečnější vesnice a do konce svého pobytu už do Kisumu pojedu jen na jeden den bez přespání.

Avšak krádeže a vykrádání domů nejsou jediným problémem v oblasti bezpečnosti v Keni. Když se třeba podíváte na to, jak se staví většina budov včetně těch výškových a jaká se používají „lešení", člověka to občas vyděsí. Místní totiž místo kovových trubek využívají dřevěné klacky, takže se občas stane, že to dělníka neudrží a ten spadne. Kromě toho místní většinou ani nepoužívají pásy v autě, pokud auto mají. Nemluvě o řidičích motorek bodaboda, kteří ani nejsou pojištění, takže pokud se jim omylem připletete do cesty a oni vás přejedou, utečou a zřeknou se tak jakékoliv zodpovědnosti.

Zbývá vám poslední týden na vesnici v Ajigu, než pojedete do Mombasy a Nairobi. Co máte v plánu?

V první řadě mám ještě povinnosti na školách. Pokud přestane alespoň trošku pršet, tak bychom se mohli dostat i do poslední ze třech škol, které máme v programu. Ta už je totiž několik týdnů nepřístupná kvůli povodním, které v tamním regionu sužují místní obyvatele. Naštěstí jim pomáhá Červený kříž. Kromě toho musím také realizovat svůj výzkum k diplomové práci na školách, který se týká školních zahrad a jejich vlivu na potravinovou bezpečnost a snižování chudoby, což je taky jeden z důvodů, proč jsem do Keni přijela.

Autorky: HANA MASAŘÍKOVÁ, MARCELA KREJČÍ

VŠECHNY DÍLY SERÁLU