Pro Mariana Jurečku se však nejednalo pouze o exkurzi. Během návštěvy se také dostalo na problematiku dřevařského průmyslu a řešení situace kolem něj. Otázky se však zdaleka netýkaly jen dřeva.

Proč jste si vybral k návštěvě právě pilu ve Ptenském dvorku?
Pod rezort zemědělství spadá i lesnictví a částečně dřevozpracující průmysl. Navíc, tato pila je v Olomouckém kraji tou největší.

Byla to dnes pro vás první zastávka v Olomouckém kraji?
Ne. Byl jsem ještě na Floře, i když jsem nestihl zahájení. Dvě hodiny jsem ale měl jednání s představiteli ovocnářských či zahradnických organizací. Už je z toho taková tradice schůzek, z nichž si pokaždé odnáším spoustu podnětů na ministerstvo.

Co přesně pak budete řešit zde ve Ptenském Dvorku s ředitelem pily panem Vařekou?
Budeme se bavit o tom, jak se obchoduje se dřevem, jak nakupuje. Padne řeč na situaci kolem kůrovcové kalamity a jak ta ovlivňuje obchod. Dalším podnětem, který budu chtít projednat, je otázka dovozu materiálu do pil. Byl jsem informovaný, že prakticky všechen materiál se dováží kamiony, žádný po železnici.

Haná bývala a stále je oblastí s významným cukrovarnickým průmyslem a v brzké době by měly skončit kvóty Evropské unie na výrobu cukru. Lze v návaznosti očekávat, že cukrovarnictví v Česku dostane druhou šanci?
V roce 1990 jsme měli na sto tisíc hektarů s cukrovou řepou, dnes je to něco přes polovinu. Přesto máme mnohem vyšší objem řepky, podařilo se totiž zvýšit produktivitu. Co se pak týká kvót, vyhlížíme ho kvůli možnému zdražení cukru s obavami, ale i s optimismem. Česko má každopádně velmi dobré podmínky pro pěstování cukrovky.

Naposledy když jste přijel na oficiální návštěvu Prostějovska, mluvil jste hodně o problematice mlékárenského průmyslu a zpracování vepřového masa. Zmiňoval jste špatnou situaci v těchto odvětvích. Podařilo se situaci z vašeho pohledu stabilizovat?
Co se týká masa, tak od té doby se situace zlepšila. Díky vyšším výkupním cenám mají dnes výrobci šanci na přiměřený zisk. Ztráty z minulých let ale budou dlouho dohánět. V mlékárenském průmyslu ale pokračují výrazné ztráty. I zde jsou ale pozitivní signály se světlem na konci tunelu.

Na závěr bych měl otázku, která směřuje mimo zemědělství. Co soudíte o tom, že se čtyři přední političtí představitelé naší země distancovali od návštěvy Dalajlamy v Praze?
Kdybych zrovna neměl jednání se slovinským ministrem, které bylo naplánováno půl roku dopředu, také bych se zúčastnil setkání s Dalajlamou. Dvacet šest let jsme svobodnou zemí, v níž by politici měli mít právo se setkat s kýmkoli. Dalajlama je navíc pozitivní postavou, spojovatelem lidí. Že se tedy někteří politici k návštěvě tak, jak to dělají, mi přijde zbytečné.