„Jména sportovců, kteří reprezentovali město v Česku i ve světě, najdete vystavená při vstupu do Sportcentra. Místo bude nasvícené a postupně tam jména budou přibývat," říká předseda městské sportovní komise Pavel Smetana.

Ten také vysvětluje, jak se sportovní osobnosti do prestižní společnosti vybírají.

„Má je na starost sportovní komise a vše se pravidelně vyhlašuje během akce Sportovec města Prostějova. Konkrétně se jedná právě o kategorii „Síň slávy", která bude zařazená i nadále," informuje Pavel Smetana.

Aktuální seznam osobností čítá převážně jména již neaktivních sportovců. Někteří z nich, jako například hokejový obránce Oldřich Machač, se už umístění pamětní desky do Sportcentra nedočkali.

Další však stále sportují, včetně například Františka Sedláčka. Ten i v necelých osmdesáti letech dál závodně střílí z luku a podíval se i na několik mistrovství veteránů. Naopak atlet Jan Mrázek už musel sportování v devětaosmdesáti letech trochu omezit. Primátor města se právě s téměř devadesátiletým skokanem do dálky či překážkovým běžcem přivítal zvlášť, na začátku slavnostního ceremoniálu.

„U vás je to přímo povinnost poděkovat vám za reprezentaci města," řekl Miroslav Pišťák směrem k Janu Mrázkovi během proslovu. V něm vyzdvihl také další sportovce a připomněl, že pátečním slavnostním aktem se město snaží smazat část svého dluhu vůči těm, kteří jej reprezentovali.

Začínal sportovat na ulici

Právě s reprezentací měl Jan Mrázek letité zkušenosti. Společně s dalšími dětmi přitom začínal sportovat na provizorním hřišti v ulici. „Udělali jsme si zde doskočiště a skákali o tyči. Později jsem se dostal na reálku, kde jsem se setkal s Oldřichem Dobrovolným. Ten zde byl tělocvikářem a zároveň byl také náčelníkem Sokola," vzpomíná Jan Mrázek.

Atlet se později objevil v nominaci i na dvoje olympijské hry na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Opakovaně se také účastnil republikového mistrovství či světového šampionátu veteránů.

V mládí přitom vyzkoušel i řadu dalších sportů.

„Začínal jsem jako hokejista v žácích, ale hrával jsem i basketbal nebo odbíjenou. Zkusil jsem toho víc a jsem za to rád," říká Jan Mrázek. Podle svých slov nikdy nezalitoval, že se dal právě na atletiku.

Později, po základní vojenské službě, se do armády opět vrátil. Zde si nakonec vyzkoušel pozici Oldřicha Dobrovolného, který měl podíl na vstupu Jana Mrázka mezi závodní sportovce. V něčem se však přeci jen práce dnes devětaosmdesá­tiletého muže lišila. Dostal totiž funkci tělocvikáře a trenéra na leteckém učilišti.

„Měl jsem za úkol připravit piloty na seskok. Byly ale trochu obtížnější podmínky, například jsme neměli ani trampolínu. Nakonec jsme si ale s kolegy nějak poradili a posléze jsme dosáhli určitých výsledků," říká Jan Mrázek.

Prodělal infarkt, nebyl si toho vědom

Na závěr přidává muž, který stále holduje sportu, příhodu z minulého roku. Tehdy musel kvůli zdraví cvičení částečně omezit.

„Cvičím však denně. Loni mě však bylo nepohodlně, píchalo mě pod lopatkou na zádech. Řekl jsem si, že to je možná ze cvičení a tak jsem jel do nemocnice. A tam mi řekli, že jsem prodělal infarkt," vypráví Jan Mrázek. Podle svých slov si však nějakého infarktu nebyl vůbec vědom. Do nemocnice navíc po něm jel na kole.