Jenže jak už to bývá, s pronájmem je to trochu jinak. „Rada vyhlásila záměr pronajmout biokoridor Hloučela Lesům města Prostějova za účelem údržby a péče o pronajaté pozemky,“ uvedla mluvčí magistrátu Jana Gáborová. Lesy by měly platit korunu za metr čtvereční ročně, coýž vzhledem k pronajaté ploše činí necelého čtvrt milionu.

Údržba a péče v žádném případě neznamenají komerční těžbu. „Kácet tady určitě nechceme. Činnost v biokoridoru by měla probíhat stejně jako doposud, máme spíše představu, že by se toho zde dalo dělat i víc. Cílem tohoto kroku je spíše odlehčit rozpočtu města, které sem dávalo ročně něco kolem půl milionu korun. A to v našem objemu hospodaření zase tak velká částka není,“ vysvětlil šéf prostějovských lesů Tomáš Vrba.

Spolupráci s lesy vítají i sami ochránci přírody. „Pokud to bude dobře fungovat, tak to bude jedině přínos. Lesy mají své vlastní školky, stejně jako techniku na těžbu. Všechny tyhle služby jsme doteď museli objednávat a to stálo spoustu peněz. Navíc, když jsme třeba pokáceli nějaký strom, tak než jsme sem dostali traktor, aby jej odvezl, tak nám jej často někdo ukradl.

A zkuste pak vykázat ty kubíky dřeva, na které jste dostali peníze,“ popisoval trable při péči o lesopark ochranář Karel Pokorský, spolutvůrce projektu Výchovy lesních porostů v biokoridoru Hloučela. Myslí si také, že lesnický podnik by mohl mít v tomto případě i snazší přístup k dotacím než amatérští ochránci přírody.

První akcí v součinnosti s Lesy města prostějova na Hloučele měla být v sobotu výsadba tří set stromů. „Museli jsme ji ale odložit na příští týden. Stromy jsou ve školce někde u Seče a tam je půda ještě zmrzlá. Musíme počkat až půjdou vykopat,“ vysvětlil Pokorský.

Přesto v sobotu i s dalšími ochránci na Hloučele byl. Nadšenci zde totiž jednak sbírali odpadky a pro děti připravili také naučnou stezku ke Dni vody, který byl 22. března.

Aktivisté s rukavicemi a pytli se sešli v devět hodin u Abrahámka.

„Rozdělili jsme se na několik skupin, některé vyrazily směrem k Tiché, další pak ke Kostelecké. Vedoudí skupinek zajistí, aby se odpad uložil na domluvená místa, odkud jej svezeme sem,“ vysvětlila postup práce Eliška Valentová z Ekocentar Iris. Před dvanáctou už měly skupinky hotovo, na trase zůstala jen úderná skupina s vozíkem. A dovážela nejroztodivnější předměty, mezi kterými nechybělo například torzo ohořelé autosedačky, dětský kyblíček s utrženým uchem, nebo kus cihlové zdi i s kachlička­mi.