Město pro byznys: Prostějov se umístil na páté příčce

Prostějovského místostarostu Vlastimila Uchytila umístění těší. Tvrdí, že ho město dosáhlo díky dlouhodobé koncepci rozvoje průmyslových zón.

„V tomto výzkumu jsme uspěli už poněkolikáté. Je to díky naší filosofii nabízet investorům relativně levné pozemky a smlouvy podepisovat jen s těmi z nich, kteří mají záměr zaměstnat pracovníky natrvalo,“ uvedl.

S Francouzi se jedná o novém podniku

Poukázal, že vedení města právě jedná s francouzským zájemcem, který chce v prostějovské průmyslové zóně vybudovat stavební podnik pro pětašedesát zaměstnanců.

„Tento investor si chce pozemky v průmyslové zóně u Kralic na Hané nejdříve pronajmout a teprve pak koupit. Stavět by mohl začít koncem příštího roku,“ zmínil se Uchytil.

Přibudou díky ocenění nová pracovní místa?

K výsledku letošního srovnávacího výzkumu podotkl, že jistě přitáhne pozornost investorů:

„Je to marketingová záležitost stejně jako větší kulturní akce konané ve městě.“

I mluvčí prostějovského úřadu práce Adolf Tomandl si slibuje, že výsledek přiláká podnikatele.

„Může to přinést nová pracovní místa. Pro investory, jež chtějí ve městě budovat svá sídla, je takové ocenění velmi zajímavou informací,“ řekl ve středuTomandl.

Zázraky se přesto čekat nedají

Jaroslav Hanák, president prostějovské společnosti FTL – First transport lines a první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky ovšem upozornil, že umístění Prostějova na páté příčce výzkumu Město pro byznys se vztahuje k faktům sesbíraným v minulém roce.

„Tehdy se v republice začala globální hospodářská krize teprve projevovat. O to, aby ve městě přibývalo investorů a pracovních míst, se nyní musejí zasadit politici. Žádný zázračný investor jen díky ceně nepřijde,“ vyjádřil se.

Sledovalo se padesát kritérií

Michal Kaderka, mluvčí projektu Město pro byznys, představil, na základě čeho se obce posuzovaly.

„Města byla sledována na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí. Byl jimi současný rozvoj podnikatelského prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, podmínky pracovního trhu, ceny a také průzkum provedený mezi více než osmi tisíci podnikateli,“ vyjmenoval.