"Dlouhé roky vedla palírnu maminka Irena, před ní sestra Iveta a posledních pět let pálím já," popisuje současný šéf Kamil Pán a pokračuje: "Topíme dřevem, protože většina našich zákazníků to vyžaduje. Snažíme se jim vyhovět. V posledních letech jsem celou palírnu zmodernizoval, ale topení jsem nechal dřevem," uvádí palič a doplňuje: "Dnes už si lidé vlastní dřevo prakticky nevozí. Topíme vlastním, měkkým. Tvrdé má moc velkou výhřevnost."
Na pálenku se čeká
"Máme kotel o objemu tři sta litrů. Celý proces trvá přibližně tři hodiny. Dobrá slivovice se nemůže uspěchat," informoval Kamil Pán a dodává: "Nejlépe tečou švestky, nejslabší bývají hrušky."
Jezdí lidé z širokého okolí
"Máme zákazníky i z jiných okresů. Většinou se ale jedná o lidi z Prostějovska. Například letos k nám jezdí i hodně pálit i z Protivanovska a Drahanska. Dokonce jsme tu měli kvas i z Vysočan na Blanensku.
Malá cukernatost
"Kvalita letošních pálenek není taková jako v předešlých letech. Letní slunce ovoci chybí, není tak sladké. Ze sta litrů vyteče v průměru tak deset litrů. V předešlých letech byl průměr takových dvanáct až třináct litrů," vysvětluje Kamil Pán.
Na Hané vedou meruňky
"V naší oblasti míváme nejvíce kvasů z meruněk. Loni ale všechny pomrzly, takže jsme začínali později než obvykle. Pak se pálí nejvíce ze švestek. Hodně se vozí i hrušky, u nich je ale výtěžnost nejmenší," informuje Kamil Pán a uzavírá: "Vzhledem k tomu, že máme velký kotel, tak k nám ani moc lidé nějaké speciální exotické ovoce nevozí. V takovém množství toho většinou tolik nemívají. Pálíme tak hanáckou klasiku – švestky, jablka, hrušky a když je dobrý rok tak meruňky a třešně."
