Nikdo ze zapojených obyvatel neotálel a na průvod se dokonale připravili. Mnozí z nich si doma po večerech chystali a vyráběli tradiční masky Slaměného, Kata, Smrtky či Medvěda.

Právě chystání masopustních maškar zabralo nejvíce času. Jednu z nejsložitějších fašankových masek – Slaměného, si zvolila Lenka Ošťádalová a spolu se svou kamarádkou Lenkou Hrudovou se dala do výroby slaměného páru a opravdu se jim kostýmy povedly.

Od půl osmé ráno se na návsí začaly scházet masky a v devět hodin již starostka obce, Irena Blažková, udělovala maskám právo k obci, které získaly na čtyřiadvacet hodin, aby mohly obci starostovat a starat se o veselí a zábavu. Masky dostaly také symbolické klíče k obci a pokladnu, do které po celý den vybírali peníze, a že jim to šlo od ruky, nebáli se ani zastavovat projíždějící auta.

Přes dvacet různých masek tak vyrazilo na masopustní průvod v čele s Ondřejem Burdou, který masopustní právo převzal a je iniciátorem vrácení tradice. Masky byly u spousty domů vítané a byly obdarované slivovicí, koblihami, koláčky a dalšími dobrotami.

„Nezvonili jsme, nechtěli jsme se vnucovat. Kdo otevřel, otevřel,“ prozradil s úsměvem Burda. „Tradice byla o víkendu obnovená díky třem spolkům, a sice dobrovolným hasičům, zahrádkářům a skalákům,“ doplnil. Ti tak spojili své síly a uskutečnili v obci příjemný fašank.

Nadšení obyvatel bylo zřejmé z jejich úsměvů. Každý byl obdarován alespoň koblihou, nebo panákem. U žádného domu také nechyběl taneček s medvědem a místní se na chvíli k průvodu dokonce přidávali a společně sdíleli svou radost.

„Po tolika letech jsme se konečně dočkali. Mám ještě fotografie z posledního veselí. Mám z toho velkou radost a jsem rád, že se lidé baví,“ dojímal se Milan Burda, otec Ondřeje.