Vybrané peníze jdou do místních rozpočtů. Další novinkou pro letošní zdaňovací období bylo, že obce mohly osvobodit od daně pozemky zemědělské půdy. Stačilo vydat obecně závaznou vyhlášku. Toho však na Prostějovsku nevyužil ani jeden obecní úřad.

„Nechali jsme zákonem danou nejnižší sazbu,“ uvedl například starosta Slatinek Jaromír Crha. Místní se ale podle něj zajímali, proč se daň navýšila. „V očích lidí nám to nepřidalo, ale nemohli jsme jinak,“ doplnil starosta Crha. To lidem v Alojzově se oproti loňsku daň z nemovitostí nezvýší. „Zvedali jsme ji loni a tento rok jsme daň nechali beze změn,“ potvrdil starosta Alojzova Pavel Noha.

Zákon již nedovoluje malým obcím použít pro výpočet daně koeficient 0,3 a 0,6. Všem bylo povoleno zvýšit místní koeficient o jednu kategorii, konkrétně v hodnotách od 1 do 5 oproti předcházejícímu roku. Obecní zastupitelstva směla koeficient i snížit o jednu až tři kategorie z hodnoty dané zákonem.

„My jsme také nechali všechno tak, jak bylo,“ zmínil starosta Konice Jaroslav Mazur.

Peníze z těchto daní, které se platí na rok dopředu, nejdou do státního rozpočtu, ale do obecních pokladen. Do prostějovské městské kasy připutuje z daní z nemovitostí kolem čtrnácti milionů ročně.

„Daň zůstává pro letošní rok stejná,“ konstatoval místostarosta Prostějova Miroslav Pišťák. Podle něj mohli zastupitelé zvýšit daň na dvojnásobek, ale rozhodli se touto cestou nepostupovat.

„Chceme tak podporovat podnikatele i majitele domů,“ upřesnil Pišťák. Podle něj není situace v městské pokladně tak dramatická, aby se tato daň zvedala, ale v příštím roce se o tom bude znovu jednat.

Zastupitelé v žádné z oslovených obcí na Prostějovsku neuvažovali o odpuštění daňové zátěže z některých zemědělských pozemků. Za ornou půdu, ovocné sady a trvalé travní porosty budou tak platit daň všude.

„Podle informací z finančních ředitelství využilo možnosti osvobodit zemědělské pozemky třináct obcí v republice,“ uvedla Zuzana Chocholová z tiskového oddělení ministerstva financí. Mezi nimi jsou například Pardubice a Hradec Králové, jihomoravské Rouchovany nebo Vrané nad Vltavou.

„Tato právní úprava posiluje pravomoc obcí při rozhodování o výši zdanění a je součástí procesu zvyšování odpovědnosti obcí za jejich rozvoj,“ vysvětlila smysl této možnosti Chocholová.