Se svým bratrem rozdávají pěstitelům radost ze zpracování jejich ovoce, jindy však také zklamání, když se náhodou některá pálenka nepovede. A naopak. „Třeba loni to byla nejhorší úroda za dvacet let. Švestky nebyly vůbec, ani meruňky,“ uvádí.

Letošek vypadá nadějněji. A tak mostkovická pálenice už funguje na plné obrátky. Jako již tradičně, začíná především s třešněmi.

„Podle pěstitelů to vypadá špatně se švestkami, naopak mirabelek, třešní a meruněk bude nejspíš hodně,“ dělí se o zkušenosti své i zahrádkářů. Připomíná však, že může pálit ze zákona jen to, co si lidé sami vypěstují. Přestože lidé by rádi zkoušeli třeba banánovici či destilát z ananasu.

I tak se ale najdou pěstitelé, kteří neváhají přivézt do pálenky své vlastní moruše.

„Před čtyřiceti lety, to pálenice řešily jen švestky. Jak jich ubývá, tak lidé začali pálit ze všech možných druhů ovoce. Dřív to bylo jiné, půl vesnice vzalo náklaďák a vyrazilo. Dnes má každý auto,“ říká Pánová, jejíž pálenice se chlubí dvěma destilačními zařízeními.

A ve výčtu toho, jak se věci vyvíjí, pokračuje.

Zbytečné papírování

„Jezdívá nám sem každé dva měsíce celní kontrola aby vyměřila spotřební daň, což pak zapisujeme do knihy a následně musíme přepsat do počítačů. Máme třeba díky zaplombování nulové daňové přiznání, přesto ho musíme odevzdávat. Z mého pohledu je to občas s papírováním zbytečná práce,“ tvrdí Iveta Pánová s tím, že dříve ho bylo méně. „Když jsem začínala, byla to pohoda. Byli rádi, že se jejich ovoce zužitkuje a modlili se, aby z něj něco bylo,“ uvedla.

Nyní majitele palíren tlačí jak papírování, tak i maximálně povolených třicet vypálených litrů na stoprocentního alkoholu na osobu.

A stejně tak daňová zátěž. „Hodně lidí si myslí, jaký je to zlatý důl. Ale je to normální podnikání jako každé jiné. Já osobně mám na něm ráda, že ovoce zbytečně neleží v příkopě, taky ráda navštěvuji soutěže pálenek,“ uvedla. Sama se pak umění pálenky učila od odborníků v oboru.

„Nechala jsem se zaučovat od lidí, kteří čtyřicet let pálili a měli bohaté zkušenosti. Google je sice kámoš, ne vždycky tam ale člověk najde relevantní informace,“ poznamenala na adresu vyhledávače majitelka palírny.

Co se pálí?

I přes počáteční zaučování nyní vede úspěšný podnik, především ji však práce v něm naplňuje.

„Mám z toho dobrý pocit. Vždycky je tu ta chvíle napětí, když pálenka začne téct,“ říká. Na závěr se pak dostává k tomu, co lidi nejraději nechávají pálit.

„Jsou to tradičně švestky, meruňky, také jablka, která má na zahradě každý. U třešní, meruněk a hrušek je však velké riziko, že dojde k octovému kvašení a tím výsledek bude špatný,“ informuje Pánová, která v podniku snoubí tradici i moderní technologie: část té palírenské totiž pohání plyn, část ale dřevo.