"Nominovali jsme naši lípu, protože má podle nás silný příběh. Byla vysazena 30. dubna 1919 před kulturním domem. Říkáme jí lípa svobody, někdo republiky, protože byla vysazena na počest vzniku samostatného Československa," sdělila Deníku bousínská starostka Monika Tmé.

Mohutná lípa je prvním stromem aleje ve středu obce

"O čtyřicet let později byly vysazeny další lípy, přesně jich bylo devět. Ty mají také velký význam. Připomínají návrat místních obyvatel po nuceném vystěhování Němci během 2. světové války," vysvětluje starostka.

Lípu přihlásily dvě místní ženy

"Lípu do soutěže nominovaly Marie Horáková a Dáša Zouharová. Dáša je místní rodačka a velká patriotka," jmenovala činorodé a hrdé Bousíňačky první žena obce s tím, že o projekt se dále stará i Dana Minxová, místostarostka a knihovnice. "Ještě jsem v týmu i já, jako zástupce obce, dále za občany Marie Znojilová a mladou krev zastupuje Nikol Minxová, vedoucí mladých hasičů," doplňuje Tmé.

Hlasování startuje v pondělí 22. července. "Jsme hrdí, že jsme byli vybráni mezi desítku nejlepších. Teď už to bude jen na nás, jak zvedneme zájem o lípy a téma vystěhování mezi lidmi v regionu, ale i mimo něj. Třeba mezi těmi, co se po válce nemohli vrátit do zničených domů a přestěhovali se jinam.

Hlasovat v anketě pro lípu z Bousína můžete ZDE.

Anketa Strom roku
Celostátní anketu Strom roku pořádá Nadace Partnerství od roku 2002. Za tu dobu bylo do soutěže navrženo 1 718 stromů a do finále jich postoupilo 262. Do hlasování se zapojilo již 742 tisíc lidí. Loňským vítězem se stala Hrušeň obecná z Mrákotína ve východních Čechách.

“Uvidíme, kolik do konce září nasbíráme hlasů,” směje se starostka s tím, že na kmenu lípy už je cedulka s oznámením a bude tam i QR kód pro usnadnění hlasování.

Podívejte se na to, jak se lípa z Bousína dostala do finále:

Lípa svobody z Bousína je finále ankety Strom roku 2024 | Video: Obec Bousín

Národní strom přežil i Wehrmacht

"Celé okolní území, celkem 33 obcí včetně Bousína a Repech užívala německá armáda. Většina domů byla velmi poničena, ale naše lípa přežila válku bez újmy," usmívá se Monika Tmé a pokračuje: "Bousínské lípy jsou téměř 80 let po ukončení 2. světové války v celém regionu jednou z mála připomínek těch tisíců dramatických příběhů. Násilně bylo z svých domovů na Drahanské vrchovině vyhnáno 18 a půl tisíce lidí."

Vrátila se méně než polovina

"Před nuceným vystěhováním měl Bousín okolo 500 obyvatel. Po válce se všichni nevrátili. V současnosti žije v Bousíně 134 obyvatel," dodává starostka.

Násilné vystěhování Drahanské vrchoviny
Po obsazení někdejšího Československa fašistickým Německem, byl v březnu 1939 zřízen Protektorát Čechy a Morava. O rok později vydal říšský protektor Konstantin von Neurath výnos o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Mezi nimi byly ve III. etapě i Bousín a Repechy. K vystěhování mělo dojít nejpozději do 31. října 1943. V uvolněném prostoru pak vzniklo rozsáhlé vojenské cvičiště a střelnice německé armády Wehrmachtu.

Vybrali jsme pro vás: