Přeneščasná brněnská silnica

Čechovice 1950
Leopold Začal 1859

Přeneščasná brněnská silnica
po keré sem chodival,
po keré sem chodil, svó Andulko vodil,
a včil sem ju nedostal.

Panimámo, kde je vaša céra,
přešil sem ju navštivit.
Tři roky minuly, co sem ju neviděl,
přešil sem ju potěšit.

Naša céra na krchově leži,
tam je jeji postylka.
Nemysli, synečku, švarné šohajičku,
že bude tvá manželka.

Tři kroky sem na krchov udělal,
viděl sem tam hrob nové.
Tři ruže červeny znameni mně daly,
že tam leži děvče my.

Sběru lidových písní se věnoval po celý svůj životmuzikant Jan Poláček.

Jan Poláček

Narodil se 12. listopadu 1896 v Jaroměřicích nad Rokytnou, ale jeho rodina se přestěhovala do Strážnice již v r. 1897 a právem se celý život považoval za Strážničana.

Po první světové válce vystudoval v Praze práva a od r. 1924 pracoval u soudů ve Strážnici, v Uherském Hradišti a v roce 1926 u zemského soudu v Brně.

Od r. 1929 pak žil v Prostějově, kde se později stal ředitelem městských úřadů, ale v r. 1950 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Zemřel 10. března 1968 v Prostějově. close Jan Poláček zoom_in

Intenzivnímu sběru lidových písní se věnoval již ve Strážnici. Po nástupu do Prostějova se ocitl v prostředí, kde lidová píseň již zdánlivě vyhynula.

Nepřestal však být muzikantem a hudebního života se i nadále aktivně účastnil. Ve spolupráci se Slováckým krúžkem v Brně vydal sedm svazků „Slováckých pěsniček“.

Po jeho odchodu do penze se poohlédl po lidové písni na Hané. Toto „poohlédnutí“ přineslo přes 3000 zápisů lidových písní, z nichž téměř 1000 vyšlo tiskem v prvních dvou ze zamýšlených tří svazků díla „Lidové písně z Hané.“

Publikace je nyní velmi obtížně dostupná. Bez nadsázky lze říci, že byl vpravdě heroickým zachráncem hanáckého písňového fondu. (Slávek Ota)

Notový zápis ke stažení:

close Klikněte pro zvětšení zoom_in