Nic sobě nehořekojme

Lešany 1953
Jan Zbořil 1879 Prostějov

Nic sobě nehořekojme
mili Hanáci,
že si z nás posměch dělajó
ti cizozemci.
Jak Němci, tak Rakošani,
ježto naše šatstvo hani,
že nosime lemovany
a vešévany.

Hanák má červeny gatě,
to se o něm vi,
on se muže verovnat
e jenerálovi.
Jeneráli take majó,
dež parádo drživajó,
a Hanáci pře své práce
jich ožévajó.

Me se poctivě ževime
v krajině našé,
máme hojnosť chleba, bochet,
foroto kaše.
Z našech rolé se ževime
a jich spravovat omime,
orat, kopat, dobře hnojit
si nelenime.

Meze nama Hanákama
só pěkny koně,
ale me se ve dně, v noce
staráme o ně;
omime jich dobře česat,
pro ně dobró sečko řezat,
pást a honit, dobře krmit
a veočovat.

Take te hanácky žene,
též e ceroške,
znajó dělat dobré sér
e stary tvaružke.
Jak jich kope nadělajó,
pak jich do Brna vozijó,
že se jim brněnsky žensky
až podivojó.

Nenande se take nikde
takové jonák,
abe on jel šesti koňma,
jako ten Hanák.
Tenkrát, dež jede s nevěstó,
svojim bičem práská cestó,
one před ňém čerstvo kráči,
jak on poróči.

To je ale pro Hanáke
cheba névěči,
že se oni poznávajó
všode po řeči.
Jak e Češi, tak e Němci,
nésó všeci sténi v řeči,
tak me take Moravani
nésme jednaci.


Sběru lidových písní se věnoval po celý svůj životmuzikant Jan Poláček.

Jan Poláček

Narodil se 12. listopadu 1896 v Jaroměřicích nad Rokytnou, ale jeho rodina se přestěhovala do Strážnice již v r. 1897 a právem se celý život považoval za Strážničana.

Po první světové válce vystudoval v Praze práva a od r. 1924 pracoval u soudů ve Strážnici, v Uherském Hradišti a v roce 1926 u zemského soudu v Brně.

Od r. 1929 pak žil v Prostějově, kde se později stal ředitelem městských úřadů, ale v r. 1950 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Zemřel 10. března 1968 v Prostějově. close Jan Poláček zoom_in

Intenzivnímu sběru lidových písní se věnoval již ve Strážnici. Po nástupu do Prostějova se ocitl v prostředí, kde lidová píseň již zdánlivě vyhynula.

Nepřestal však být muzikantem a hudebního života se i nadále aktivně účastnil. Ve spolupráci se Slováckým krúžkem v Brně vydal sedm svazků „Slováckých pěsniček“.

Po jeho odchodu do penze se poohlédl po lidové písni na Hané. Toto „poohlédnutí“ přineslo přes 3000 zápisů lidových písní, z nichž téměř 1000 vyšlo tiskem v prvních dvou ze zamýšlených tří svazků díla „Lidové písně z Hané.“

Publikace je nyní velmi obtížně dostupná. Bez nadsázky lze říci, že byl vpravdě heroickým zachráncem hanáckého písňového fondu. (Slávek Ota)

Notový zápis ke stažení:

close Klikněte pro zvětšení zoom_in