Čelechovská kaplečka

1. Čelechovská kaplečka bílela jo Ančička,
dež jo zabilela, potom se ohlidla,
spatřela tam Janička.
2. Ach, Janičko, Janičko,
máš černó košolečko.
/. Kdo tě jo vepere ./
dež te nemáš matičko.
3. /. Dež já nemám matičko,
mám opřemnó Ančičko.
/. Ta mně jo vepere, ./
tó mojo košolečko.


V té našé kaplečce

1. /. V té naše kaplečce zvoni klekáni,
falešny je, senko, tvy milováni.
Každé deň k nám chodivals,
naše vrátka otvirals,
abe nevrzale, dobré pozor dals.

Sběru lidových písní se věnoval po celý svůj životmuzikant Jan Poláček.

Jan Poláček

Narodil se 12. listopadu 1896 v Jaroměřicích nad Rokytnou, ale jeho rodina se přestěhovala do Strážnice již v r. 1897 a právem se celý život považoval za Strážničana.

Po první světové válce vystudoval v Praze práva a od r. 1924 pracoval u soudů ve Strážnici, v Uherském Hradišti a v roce 1926 u zemského soudu v Brně.

Od r. 1929 pak žil v Prostějově, kde se později stal ředitelem městských úřadů, ale v r. 1950 odešel ze zdravotních důvodů do důchodu. Zemřel 10. března 1968 v Prostějově.Jan Poláček

Intenzivnímu sběru lidových písní se věnoval již ve Strážnici. Po nástupu do Prostějova se ocitl v prostředí, kde lidová píseň již zdánlivě vyhynula.

Nepřestal však být muzikantem a hudebního života se i nadále aktivně účastnil. Ve spolupráci se Slováckým krúžkem v Brně vydal sedm svazků „Slováckých pěsniček“.

Po jeho odchodu do penze se poohlédl po lidové písni na Hané. Toto „poohlédnutí“ přineslo přes 3000 zápisů lidových písní, z nichž téměř 1000 vyšlo tiskem v prvních dvou ze zamýšlených tří svazků díla „Lidové písně z Hané.“

Publikace je nyní velmi obtížně dostupná. Bez nadsázky lze říci, že byl vpravdě heroickým zachráncem hanáckého písňového fondu. (Slávek Ota)

Notový zápis ke stažení:

Čelechovská kaplečka