„Nelíbí se mi, v jakém místě by se měla vybudovat. Nachází se nedaleko domů, navíc vítr odsud bude foukat zápach do obce," domnívá se Ivan Barták, který se vyjádřil také k dalším důvodům, proč kompostárnu odmítá. Nezdá se mu podle jeho slov například prostor, který by měla zabrat.

„Podle mě naše obec, tedy dohromady Lipová, Hrochov a Seč, nenaplníme kapacitu. Mělo by totiž jít o zabrání plochy o velikosti čtyři tisíce metrů čtverečních. Žili jsme ovšem s představou, že se bude jednat o díru deset krát deset metrů a navíc v areálu zemědělského družstva. Nakonec se ale záměr přesunul na okraj obce a nejvyšší bod v ní," říká Ivan Barták.

„Nikdo nám navíc zatím nebyl schopný říct co to přinese obci,kolik ji to vydělá a naopak bude stát. Do devatenáctého února jsme ale mohli dát připomínky a společně s více než šedesáti dalšími lidmi jsme zaslali nesouhlas s chystanou směnou pozemků, která by stavbu kompostárny umožnila," informuje.

Obecní úřad podle něj zareagoval nabídkou na setkání. Zde by měl starosta poskytnout k chystanému zařízení informace a zodpovědět dotazy.

Schůzka s občany

Vedení obce ústy místostarosty Milana Sekaniny potvrdilo, že informační schůzku pro veřejnost skutečně plánuje.

„Připravujeme schůzku s lidmi, na které detailně vysvětlíme všechny okolnosti záměru vybudovat kompostárnu. Chápeme obavy našich obyvatel a proto jsme navštívili obce, které již několik let provozují kompostárnu se stejnou technologií. Žádné negativní zkušenosti jsme nezaznamenali. Navíc, všichni zastupitelé, kteří o o dané věci rozhodují, žijí v této obci. Naším záměrem není zhoršovat si vlastní životní prostředí," uvádí místostarosta, který zároveň dodává, jak bude kompostárna fungovat.

„Projekt mobilní komunitní kompostárny má rozpočet šest milionů korun, spoluúčast obce je deset procent. Technicky se jedná o kompostování bioodpadu rostlinného původu, tedy trávy, slámy, větví a podobně do uzavřených polyetylénových vaků. Kompost je hotový přibližně za 8 týdnů. Tato technologie oproti volnému kompostování zásadně redukuje negativní vlivy na okolí, včetně zápachu," říká Milan Sekanina.

Zkušenosti z Ludmírova

Vedení Lipové se s dotazy na fungování kompostárny obrátili na starostku Ludmírova Janu Grázlovou. V její obci totiž funguje jedno ze dvou takových zařízení na Prostějovsku.

„Ano, mluvili jsme se starostou Lipové o jejich plánech. Také jedna ze zastupitelek na mě měla otázky," potvrzuje Jana Grézlová. Ta se také podělila o svůj názor na to, jak v Ludmírově kompostárna funguje.

„Řekla bych, že ji lidé využívají v hojné míře. Kompost jsme posléze rozdávali lidem. Co se týká zápachu, tak u nás s ním dříve v jedné části obce byly problémy. Budeme tak měnit místo jednoho z úložišť odpadu," řekla starostka Ludmírova s tím, že obec zajistila dočasné úložiště, odkud se tráva, větvě, listí či zbytky ovoce a zeleniny odvážejí do prostor kompostárny.

Se zápachem podle starostky v obci problém není, protože se místo na zpracování bioodpadu nachází v areálu zemědělského družstva. A to se nenachází přímo ve vesnici.

„Ve vzdálenosti deseti až dvaceti metrů od kompostárny bych ale bydlet asi nechtěla," poznamenává.

V Krumsíně stavbu neplánují

Například v Krumsíně stavbu, jaká se chystá v Lipové, neplánují. S tříděním a skladováním bioodpadu si obec nedaleko Plumlova poradila jinak.

„Máme mulčovák, část bioodpadu řešíme společně s firmou A.S.A.. Také jsme žádali Regionální operační program o kompostéry. Jenže ty Ministerstvo životního prostředí ČR ve svém vyjádření neoznačilo za vyhovující způsob třídění biologického odpadu," uzavírá starosta Krumsína Jaroslav Střelák.