Se zřejmě nesprávným vybíráním třicetikorunového poplatku se v uplynulých dnech setkalo i několik lidí z prostějovského regionu.

Mezi ně patří i pan Karel Kopřiva z Prostějova. Lékařka od něj vybírá třicet korun za změření tlaku nebo vypsání receptu, což vyhláška zakazuje. „Jednou za čas musím kvůli vysokému tlaku chodit na měření. Lékařka ode mě několikrát vybrala třicet korun. Když jsem si v Deníku přečetl článek o tom, že se za měření tlaku, odběr krve a recept neplatí, ozval jsem se. Dokonce jsem své lékařce donesl tento článek. Ona mě odbyla s tím, že praxe je jiná a že poplatek vybrat musí, jinak by mohla mít problémy s kontrolou. Navíc dodala, že kdo prý chodí do hospody a má na pivo, může zaplatit lékaři poplatek,“ popsal rozlíceně důchodce.

„V hospodě jsem nebyl už několik let, nepiju ani nekouřím. Víte, jsem chudý člověk, nemám ani mobilní telefon. Třicet korun jednou za nějaký čas mě sice nevytrhne, ale vadí mi přístup doktorky. A rozhodně nejsem jediný z jejich pacientů,“ řekl Kopřiva.

Drahý recept

Své zkušenosti s výběrem poplatků má i pětadvacetiletá Hana, která bydlí v obci nedaleko Prostějova. „Volala jsem lékařce, že potřebuji napsat prášky, které užívám pravidelně už druhý rok. Když jsem přišla, recept byl nachystaný a sestra ode mě vybrala třicet korun. Dost jsem se divila, protože když si u svého lékaře byla pro prášky kamarádka, nic neplatila,“ řekla Hanka.

Podobné stížnosti jsou podle mluvčího ministerstva zdravotnictví nejčastější. „Bohužel lidé se bojí, že když lékaře nahlásí, přijdou o něj nebo je příště neošetří. Nechtějí si vztahy s ním rozházet. Často se ani lékaře nezeptají, proč jim poplatek účtuje, když by měl být tento úkon zdarma. Kdyby se lidé takto pídili, lékaři by si tolik nedovolili a dávali by si větší pozor,“ upozornil Cikrt.

Mluvčí Cikrt doplnil, že ministerstvo nemá žádný kontrolní orgán, který by na správnost vybírání poplatků dohlížel. „Takové pravomoci mají zdravotní pojišťovny. Ty ale jak už jsem říkal potřebují dostat konkrétní podněty,“ dodal Cikrt s tím, že od prvního srpna letošního roku mohou pojišťovny neoprávněný výběr poplatků sankcionovat do výše padesáti tisíc korun, v případě opakovaných prohřešků může pojišťovna s lékařem rozvázat smlouvu.

Stížnosti jsou nekonkrétní

I prostějovské pobočky zdravotních pojišťoven zaznamenali v poslední době několik takových stížností. Všechny jsou však neoficiální, proto se tyto případy zřejmě smetou pod koberec.

„Lidé většinou volají a ptají se. Nikdo ale proti svému lékaři, třebaže od něj vybral neoprávněně regulační poplatek, nechce jít. Je pochopitelné, že si lidé kvůli třiceti korunám doktora nechtějí rozzlobit,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny pro Olomoucký kraj, Jiří Vévoda.

„V případě pana Kopřivy a mnoha dalších, kteří se ocitli v podobné situaci, je velice složité určit, zda lékař postupoval při výběru poplatku protizákonně. Hranice mezi měřením tlaku přímo od lékaře a klinickým vyšetřením jsou totiž velice tenké,“ vysvětlil Vévoda.

„Lékařka dotyčného pána musela měření tlaku a výběr třiceti korun vykázat. Musela tedy uvést, že šlo o klinické vyšetření. To je teoreticky možné i pouhým pohledem při příchodu pacienta. Je to na svědomí každého lékaře,“ doplnil Cikrt.

Pan Kopřiva se tedy smířil s tím, že lékařce, která na něj mrkne při vstupu do ordinace a změří mu tlak, bude i nadále měřit poplatek. „Co mi zbývá,“ konstatoval.

Odběr krve není klinické vyšetření

V případě vypsání receptu nebo odběrů krve by si to však pacienti neměli nechat líbit. Tyto úkony se s klinickým vyšetřením opravdu zaměnit nedají.

„Nechápu, že někdo z kolegů se může prát o poplatky od starých lidí. Já se naopak svým pacientům snažím vyjít vstříc a některá vyšetření řadím do kontrol, za které se neplatí,“ uvedla prostějovská lékařka Anna Látalová.