V prvním díle seriálu Boj o les jsme reflektovali kalamitní stav lesů na Prostějovsku, především v oblasti mezi Sečí a Pohodlím, kde vede žlutá turistická trasa.

Tento díl věnujeme těžbě napadeného dřeva, ale i tomu, jak se nakládá se zdravými stromy, které kůrovec nenapadl, a které tak zůstávají osaměle stát na holých mýtinách a čelí tak nepřízni počasí osaměle a zranitelně.

„Ponechání těchto stromů je zásadní. Na kalamitních holinách musí zůstat všechny zdravé stromy z důvodu vytváření polostínu, což přispívá ke zvýšení ujímavosti nově vysazených sazenic. Navíc z těchto zdravých stromů spadne během času semeno, což dále přispívá k vylepšení umělé výsadby,“ vysvětluje Michal Dadák, jednatel Lesů města Prostějova.

Během vichřic však tito smrkoví solitéři představují menší či větší riziko, kdy mohou spadnout nebo se jednoduše nalomit.

„Riziko pádu takto ponechaných stromů musíme podstoupit, a pokud k jejich pádu dojde, tak je zpracujeme. V celkovém důsledku pozitiva ponechání všech zdravých jedinců na kalamitních holinách výrazně převažují nad zmíněnými negativy,“ vysvětluje dále Dadák.

Propad ceny dříví

Efektivní boj s kůrovcem spočívá v tom, aby se napadené a často již zcela suché stromy rychle pokácely a odvezly z lesa pryč, tak, aby se v něm dále kůrovec nešířil a nenapadal zdravé stromy. Přebytek dřeva se pochopitelně projevuje i na jeho výkupních cenách i celé tržní ekonomice.

„Funkce nabídky a poptávky je neúprosná. A toto pravidlo se samozřejmě neodvratně podepsalo i na cenách dříví. Kvůli vysoké nabídce došlo k zásadnímu propadu cen na trhu s dřívím a tyto ceny jsou u mnoha sortimentů bohužel pod výrobními náklady. Této skutečnosti musíme čelit a snažit se o to, co možná nejlépe s komoditou hospodařit,“ dodává dále Michal Dadák.

Kromě toho je podle slov jednatele Lesů města Prostějova vytěžené dříví obchodováno a slouží jako hlavní zdroj příjmů na zalesnění kalamitních holin, ale také na další ochranu a nové zakládání porostů.

„Celková rekultivace totiž nezahrnuje pouze zalesnění, ale také obnovu těžbou poničené infrastruktury, jako jsou odvozní cesty, přibližovací linky a další úpravy k uvedení lesa do původního stavu,“ přibližuje Dadák.

Jak si dřevo pořídit?

Lidé tak v současné době dříví na otop seženou za výhodnější cenu, než dříve a mají také spoustu variant, jaké dřevo si pořídit.

„Dřevo nabízíme buďto formou samovýroby, tedy že si dřevo osoby zpracují samy v lese. Další možností je zakoupení vyrobeného dříví na odvozním místě. V neposlední řadě však nabízíme veřejnosti nejdostupnější a nejlepší variantu a tou je štípané palivové dříví i dříví užitkové, tedy řezivo, z našeho dřevoskladu ve výrobním závodě v Seči. K tomu nabízíme i službu, kdy dříví dopravíme v dohodnuté formě až k zákazníkovi. Všechny bližší informace naleznou případní zájemci na našem webu lesyprostějov.cz,“ uzavírá Michal Dadák. (ims)

Lesy města Prostějov
Společnost Lesy města Prostějova s.r.o., obhospodařuje lesní majetek ve vlastnictví statutárního Města Prostějova o výměře celkem 1725ha. Většina lesního majetku se nachází na území mezi obcemi Holubice, Lipová, Okluky a Stražisko. Menší část majetku pak mezi obcemi Určice, Vincencov a Dětkovice.

Seriál – Boj o les
V dalším díle seriálu „Boj o les“ se budeme věnovat například otázce neustupujícího sucha a tomu, jak bojovat proti kůrovci novým typem výsadby smíšeného lesa. Také si budete moci přečíst o tom, jak se hospodaření v lesích města Prostějova dotýká současná „koronavirová“ krize.