Podle entomologů to není v době globálního oteplování až tak neobvyklá věc. Tvor přitom nezůstal nic dlužen svému přízvisku, svůj první pár nohou totiž natahoval přes hladké sklo k soškám hliněných andílků.

Druhové jméno nábožná, které si kudlanka vysloužila díky svému charakteristickému postoji, dodržela u výlohy beze zbytku. Hmyz zde možná prosil o ochranu před svou nevěstou. „Je to sameček kudlanky nábožné,“ prozradil prostějovský entomolog Vojtěch Jiříček s tím, že samička je asi o třetinu větší než sameček - nebožák, který jí po oplodnění slouží jako potrava. „K lovu používají kudlanky trnité holeně, jejich výpad je tak rychlý, že se nedá okem postřehnout,“ podotkl Jiříček. A sílu prý mají takovou, že je entomolog rozhodně nedoporučuje brát do ruky. Za zmínku stojí, že sameček má nervové centrum pro páření umístěné mimo hlavu.

„Kudlanky jsou teplomilné, vyžadují vyhřátou step či lesostep a s oteplováním podnebí jim začínají vyhovovat i meze, úhory a podobné biotopy, kde dříve nebývaly,“ uvedl entomolog. Jak dodal, kudlanky se masově přesunují na sever a bohužel jsou často likvidovány travními sekačkami.

Vidět kudlanku nábožnou někde v přírodě je kvůli jejímu dokonalému maskování vzácnost.