„Nikoho bychom nesehnali, jsme tak rádi, že prostory aspoň pronajímáme firmě Prodenta," říká majitelka objektu navrženého architektem Emilem Králíkem.

Ta připomíná, že budova měla ještě v nedávné době jiné využití.

„Dříve zde byla čajovna a kavárna, ale asi nechodili lidi, tak se to tehdy zavřelo. Myslím si každopádně, že nic podobného by se tu asi neuživilo," uvádí Márya Růžičková. Ta vzpomíná také na začátek minulého roku, kdy zde předčasně skončila výstava prostějovské malířky a fotografky Zdeňky Trunečkové. Důvodem měly být dluhy tehdejšího správce objektu.

„Dostal výpověď, protože neplatil a dlužil statisíce," vysvětluje a říká, že je ráda za každého nájemce.

Zdeňka Trnečková však říká, že bývalý správce Martin Tunkr udělal pro vilu hodně.

„Získával pro ni dotace, opravoval ji, dokonce tam i přespával. Jistě, nějaké dluhy tam po něm nejspíš zbyly, ale pro tuto památku získal daleko víc například na dotacích," namítá umělkyně, která také poznamenává, že její jediná výstava zde byla zničehonic zakončená a majitelé jí řekli, aby ji ukončila.

Autorka posledního výtvarnického počinu v objektu by se už se svým dílem vrátit nechtěla.

„Bylo to tehdy dobře rozjeté, mohla se tato vila propojit svým využitím s kavárnou Avatarka či divadlem Point. Teď už je ale vše pryč. Každý z těch, kdo tam mohl svým kouskem umění přispět, už má dnes jiné aktivity. A jak se říká dvakrát nevstoupíš do stejné řeky," dodává.

Město zájem nemá

Iniciativu v konání aktivit v budově zatím nehodlá převzít ani magistrát. Náměstek primátora Zdeněk Fišer, který má na starosti dlouhodobý rozvoj a hospodaření města, říká, že město v dohledné době nájemcem vily nebude.

„Nevím, jak bychom mohli objekt využít pro nějaké akce. Na ty kulturní nám stačí Společenský dům a Národní dům. Semináře zase pořádáme na radnici a ty větší opět v Národním domě," přemítá. Dodává navíc, že město má prostorů ve svém vlastnictví nebo pronájmu dostatek.

„Nejdříve se zaměřujeme na využití stávajících nemovitostí. Až později můžeme řešit něco dalšího," dodává.

Vily utrpěly šrámy, co teď s nimi?

Jako problematické vnímá využití také historik a pracovník Muzea a galerie v Prostějově Miroslav Chytil. Připomíná však, že by případné rekonstrukce a stavební úpravy byly nákladné.

„Už samotná údržba musí majitele stát velké prostředky. Pokud by se objekt opravil tak, aby mohl sloužit jako sídlo firmy. Stejně jako další Kováříkova vila na Vojáčkově náměstí. Obě budovy totiž původně byly vybudované kvůli bydlení," říká bývalý ředitel muzea.

O obou budovách říká, že jsou velmi hodnotné. V minulosti však utrpěly šrámy.

„Z domu na Vojáčkově náměstí zmizela například ozdobná mříž ze světlíku nade dveřmi či lucerny nad lodžií. Obě jsou postavené ve stylu české moderny, ve kterém se budovalo jen krátce před první světovou válkou. Jde o opravdu vzácné památky, jejichž hodnotu si tady v Prostějově někdy neuvědomujeme. Například pan Vávra zde byl při natáčení Šumného města těmito stavbami naprosto unesený," upozorňuje Miroslav Chytil, který je také spoluautorem knihy Slavné stavby Prostějova, ve které se píše právě i o Kováříkových vilách.

Naposledy se jedna z vil, ta na náměstí Padlých hrdinů, využila ke kulturnímu počinu, a to loni na podzim během natáčení seriálu Četnické trampoty.