O zpřístupnění unikátní památky ukryté v lesích Libavé se zasadil Okrašlovací spolek Lubavia se sídlem ve Městě Libavá, který zachraňuje kulturní dědictví, jež zbylo po někdejších obcích včleněných po roce 1946 do Vojenského újezdu Libavá.

VIDEO: Chrám ve Staré Vodě

Zdroj: DENÍK/Daniela Tauberová

Reaguje tak na zájem lidí, kteří zejména o víkendech přijíždějí k chrámu, jenž je ale pro veřejnost během roku uzavřený. Otevírá pouze při výjimečných příležitostech.

„Máme zájemce z řad členů našeho spolku, kteří budou ve Staré Vodě držet ‚služby‘, a to pravidelně vždy o dvou sobotách v měsíci. Provoz bychom takto chtěli zahájit od června letošního roku,“ sdělil Olomouckému deníku předseda výboru Okrašlovacího spolku Lubavia Jindřich Machala.

Libavá - pozůstatky po raketové základně Sovětské armády. Tzv. silo, březen 2022
Raketová základna na Libavé. Sověti tu mohli začít jaderný útok. Jak vypadala?

Nikoho nebudeme vyhánět

Na místě nevyhovující pracovní boudy v areálu kostela již před časem vzniklo zázemí hlavně pro skauty, kteří se přes 25 let podílejí na obnově poutního místa. Objekt vybudovaný podle původní boudy slouží i jako sklad nářadí.

„Boudu, která tady v minulosti stávala a obec ji pronajímala zájemcům na prodej suvenýrů, je potřeba dovybavit, aby se ‚služba‘ měla kde uchýlit v případě nepříznivého počasí. Nebudou sedět venku v autě,“ poznamenal předseda s tím, že s nezbytným vylepšením finančně pomůžou obec a skauti.

Stezka k pramenu Odry na Libavé
Stezka k prameni Odry na Libavé získala ocenění. O víkendech je přístupná

Návštěvní doba bude podle předsedy spolku v sobotu vždy od 10 do 14 hodin, podle zájmu lidí.

„Nikoho nebudeme vyhánět. Pokud přijede více lidí, rádi se jim budeme věnovat i po 14. hodině. Ve Staré Vodě a okolí je co vidět, lidé se mohou zdržet klidně celý den,“ poukázal Jindřich Machala.

Bližší informace o otevírací době najdou turisté ještě před zahájením návštěvnické sezony na internetových stránkách spolku Lubavia, obce i přímo u chrámu na ceduli u plechových vrat do areálu.

Vstup do unikátního chrámu s pohnutou minulostí bude zadarmo. V boudě si turisté budou moci zakoupit i drobné upomínkové předměty. K dispozici bude kasička pro případné příspěvky na obnovu Staré Vody a dalších památek na Libavsku.

Pozůstatky piaristické koleje ve Staré Vodě, kde nabyl základy vzdělání například J. E. Purkyně
Z kláštera na Libavé, kde studoval Purkyně, zbyly jenom trosky

Z barokního klenotu sklad sovětské munice

Římskokatolický poutní kostel v zaniklé obci Stará Voda, dnes součásti obce Města Libavá, byl vystavěn v letech 1683 až 1688 podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally. Interiéry zdobí vzácné fresky, které vytvořil italský mistr Giovanni Carlone.

Kostel utrpěl po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce, kdy po vzniku vojenského újezdu poutní místo zaniklo a chrám začal trpěl devastací.

Náměstí ve Městě Libavá (Stadt Liebau)
Němci se chtějí vrátit domů na Libavou, jako popel. Jaký byl jejich odsun?

Odvezeno bylo vnitřní vybavení, včetně oltářních obrazů, soch, zvonů a varhan. Stavbu a interiéry kostela postupně devastovaly československá a po okupaci v roce 1968 taky sovětská armáda. Několik let posloužil jako sklad sovětské munice.

Interiér utrpěl hlavně v době sovětské okupace. Vojáci zdi pomalovali a sochy a fresky rozstříleli. Nápisy azbukou i stopy po střelách jsou v chrámu po dohodě s památkáři dodnes zachovány jako memento okupace z let 1968 až 1991. Nápisy odkazují na města a obce, odkud okupanti pocházeli.

Stará Voda ožila Svatoanenskou poutí, světil se i nový zvon pro kostel ve Městě Libavá
Stará Voda ožila Svatoanenskou poutí, světil se i nový zvon pro Město Libavá

Postupné napravování škod

Kostel je chráněn jako kulturní památka. Velké škody napáchané působením armád jsou od 90. let postupně napravovány. V roce 1991 došlo také k obnovení slavných Svatoanenských poutí.

Nedaleko kostela se nachází Královská studánka s léčivou vodou. Velkou zásluhu na obnově poutního místa mají skauti a dobrovolníci, kteří mají k tomuto místu vztah. S financováním oprav pomohli odsunutí Němci.

Ludmilla Stecher, rodačka ze Staré Vody na Libavsku, v 16 letech vysídlená do Německa
Němka na místě rodného domu na Libavé: Srdce mi bije dvakrát tolik