„Je to tak pro návštěvníky rozhledny daleko přívětivější. Akorát si lidé musí na automat zvyknout,“ míní majitel penzionu Lada Břetislav Usnul a hned přidal jednu úsměvnou historku.

„Na rozhlednu chtěla onehdy vystoupat manželská dvojice. Zaplatili v automatu, ale paní se rozhodla zatočit vstupní bránou jako někde v Tescu, aniž by do ní vešla. Samozřejmě pak už se brána zase uzamkla,“ popsal Usnul s tím, že mechanismus odpočítává platící návštěvníky.

Díky automatu je rozhledna nyní přístupná lidem denně od devíti od rána do sedmi do večera. Najednou na ni může vystoupat maximálně deset lidí. Pak se portál uzavře a dalšího návštěvníka vpustí, až některý z předchozích z rozhledny vyjde.

Další bonus? Panoramatické snímky

Břetislav Usnul se svými kamarády chystá i další zatraktivnění rozhledny v podobě panoramatických fotek s popisky umístěných přímo na ochozu věže, tak aby návštěvníci věděli, na co se vlastně dívají.

„Pro pořízení snímků čekáme na vhodné počasí, nejlépe bude totiž nafotit je v létě po dešti, když se ovzduší vyčistí,“ plánuje Usnul s tím, že při koukání z rozhledny stále objevuje nová a nová místa, kam až jde dohlédnout. „Jsem si jistý, že před časem jsme dalekohledem viděli až do Ostravy. Jinak asi nejvděčnější je pro návštěvníky výhled na Jeseníky. Ty má doslova člověk jako na dlani i s jejich dominantou v podobě Pradědu,“ vylíčil Usnul.

Nejdřív kozel Bohouš, pak další zvířena

Zatímco výhled z rozhledny obdivují hlavně dospělí, malé děti daleko více zajímá kozí stádo promenádující se u penzionu. Jak se vlastně stalo, že si Usnulovi pořídili hospodářská zvířata a měli s jejich chovem nějaké dřívější zkušenosti?

„Přišli jsme k tomu trochu jako slepí k houslí. Tedy hlavně aspoň, co se týče našeho první kozla. To tak byl před lety v penzionu na pivku jeden pán, já měl zrovna frmol a on mě zastavil s dotazem, zda bych nechtěl kozlíka, že by se u penzionu pěkně vyjímal. Já mu řekl, že klidně, ale dál už jsem na to nemyslel. Druhý den pán dorazil a řekl: „Támhle ho máte, přivázal jsem ho na louce, jmenuje se Bohouš.“ Já tam hned běžel a opravdu, stál tam a doslova mi uhranul. Byl to úplně výstavní kozel s jiskrnýma očima a parádní bradkou. Tak jsme si jej nechali, pořídili k němu kozy a už se to rozjelo,“ vzpomíná s úsměvem Břetislav Usnul.

Bohouš byl prý pěkný kanec, pomohl zplodit spoustu potomků a stal se opravdovým vůdcem stáda. Na sklonku jeho života, když v zimě chřadnul, vzali si jej Usnulovi i dovnitř do penzionu ke krbu a snažili se mu i za pomoci veterináře prodloužit život.

„Povedlo se to asi jen o týden, ale i tak s úctou na Bohouše všichni vzpomínáme. Stejně jako o něj jsme se pak doma třeba starali i o mláďátka, které matka odvrhla nebo pokud jim chyběl sací reflex. Doslova jsme je vypiplali a povedlo se nám je zachránit a probudit k životu,“ vyprávěl Usnul.

Prasátko jsem ještě nikdy neviděla

Kromě koziček, o které se starají Usnulovi i přes zimu, chovají i ovečky nebo třeba prasátka.

„Byla zde jedna mladá rodinka s holčičkou a ta náhle zvolala: „Jé mami, to je prasátko, já ho nikdy ještě neviděla.“ A to je přesně ono, dětem prostě teď chybí kontakt s přírodou a se zvířaty vůbec,“ domnívá se Usnul.

Podle něj zvířata do krajiny Drahanské vrchoviny prostě patří. „Moc nerozumím tomu, proč je zde stále tolik polí, když půda je kamenitá a hodila by se spíše na pastviny. Navíc pohled na nádherně rozkvetlé louky se nikdy neomrzí,“ myslí si Usnul.

Koronaviru navzdory

Jeho penzion se musel a stále musí vypořádávat i s koronavirovými omezeními.

„Ekonomicky to teď prostě není nic moc. V době řádění koronaviru jsme samozřejmě otevřeno mít nemohli, a pak když už to šlo, stejně jsme raději vyčkávali. Přišli jsme tak i o tržbu během slunečného velikonočního víkendu, kdy k nám mohla zavítat spousta lidí. Pak jsme se rozhodli otevřít o víkendech alespoň okénko, to zas ale lidi neměli kam chodit na toalety, a tak jsme i v okolí penzionu museli sbírat „bobíky“. Ale návštěvníkům to nemám za zlé, prostě když musíš, tak musíš,“ ohlédl se za uplynulými nelehkými týdny Usnul.

Po uvolnění koronavirových omezení se může zase provoz penzionu naplno rozběhnout.

„Zatím jedeme v režimu bez obsluhy, takže u okénka na terase si lidé objednají, co potřebují. Navíc používáme nyní plastové a papírové kelímky a tácky. Samozřejmě o případné rezervace skupin návštěvníků či oslavy se postaráme po domluvě se vším všudy. Uvidíme, zda to časem změníme či ponecháme současný stav,“ informoval Usnul s tím, že penzion najel od prvního června na prázdninový provoz, takže vás tam rádi pohostí každý týden od čtvrtku do neděle od jedenácti do sedmnácti hodin.