Moravská vodárenská společnost jako dodavatel pitné vody proto začala od léta do obcí vozit cisterny s pitnou vodou odpovídající normám. Do školek v obcích napojených na skupinový vodovod dodává vodu balenou.

„Máme patnáctilitrové kanystry, jeden v kuchyni a jeden ve třídě. Ten si děti samy obsluhují,“ popsala situaci ředitelka Mateřské školy v Doloplazech Vlasta Matoušková. Dodala, že každé z dětí má ve školce svůj vlastní hrneček.

Jak vyplývá z odborné studie, kterou si vodárenská společnost nechala zpracovat, v litru vody z víceměřického vodovodu je třiadvacet mikrogramů uranu. Norma stanovená Světovou zdravotnickou organizací donedávna povolovala 140 mikrogramů. V současnosti je doporučovaná koncentrace do deseti mikrogramů.

„Určité zvýšení v té vodě je. Ale myslím, že to není nic tragického. Uran se do vody dostává ve formě sloučenin pravděpodobně z hornin, které jsou v této oblasti na tento kov mírně bohatší než jinde. Rozhodně tam ale není žádné uranové ložisko. Z důlních vod, které vytékají třeba ze štol v Jáchymově, známe koncentrace až tisícinásobně větší,“ vysvětlil radiogeolog Viktor Goliáš z Karlovy univerzity, který se výzkumy radiace hornin na Prostějovsku léta zabýval.

Nové filtry, kvalitnější voda

Všichni oslovení odborníci se shodli na tom, že pokud jsou lidé léta na svoji vodu zvyklí, nemůže jim ublížit, pokud ji budou pít dál. Do vodovodu však musí přitékat voda odpovídající nové evropské normě. Společnost Vodovody a kanalizace Prostějov jako provozovatel úpravny vody už zajistila zařízení, které uran z vody odstraní.

„Nebylo to nic jednoduchého, protože nic podobného se u nás nevyrábí. Museli jsme se tedy poohlédnout po světě a podařilo se nám filtrační jednotku sehnat,“ řekl předseda představenstva Miroslav Hanák. Uran ve formě minerálních solí se totiž musí odstraňovat selektivně, aby ostatní složky ve vodě zůstaly a nesnížila se její kvalita.

Zařízení by mělo začít už brzy fungovat.

„Pokud všechno dobře půjde, mohlo by to být už během čtyř týdnů. Počítáme s tím, že se nám to podaří nejpozději do Vánoc,“ uvedl Hanák. Zaměstnanci vodárny totiž museli vyřešit nejen napojení filtrační jednotky tak, aby odstávka vodovodu netrvala dny, ale třeba jen několik hodin. Také výměna filtrů bude probíhat tak, aby voda z kohoutků tekla bez přerušení. Milionová investice by tak měla asi tisícovce lidí přinést vodu zbavenou jakýchkoli možných rizik.

NA OKRAJ OD PAVLA MOŠE
„Radioaktivita je zdravá,“ tvrdí jeden z mých známých a kupodivu se zdá, že má pravdu. Studie prováděné v jaderných elektrárnách, kde lidé pracují v prostředí dokonale zbaveném radioaktivity ukazují, že člověk bez přirozeného radioaktivního pozadí chřadne. Lidé prostě mají rádi radioaktivitu, na kterou jsou zvyklí. Všechno je ovšem otázkou míry a přístupu. Dostane li se do rukou energetiků či lékařů několik kilogramů radioaktivního kovu, je možné očekávat teplo, světlo, zdraví a život. V rukou politiků a vojáků naopak jakékoli zaznamenatelné množství zářící látky představuje obvykle smrtelné nebezpečí. (pam)