"Na konci dubna tomu bude rok. Hledala jsem pro sebe i své děti místo, kde by se nám dobře žilo. Je zde moc hezká krajina a milí lidé, kteří nás pěkně přijali," vysvětluje Eva Foukalová a pokračuje: "Potřebovali jsme něco, aby se nám sem vešli koně, včely a byla u toho velká zahrada. Navíc je ze Srbec kousek do Kroměříže, Přerova nebo Vyškova. Když vylezete na kopec, je z něj úžasný výhled."

Původně nebyly Srbce favoritem, ale nakonec se staly domovem.

"Vytipovanou jsem měla trochu jinou lokalitu. Blíže ke Chřibům. Tamní nemovitosti ale nebyly v mých finančních možnostech. Zdejší dům se navíc stále objevoval ve vyhledávači. Zaujaly mě i kachláky, které tu jsou," usmívala se včelařka a dodává: "Přijela jsem se tedy podívat a rozhodla jsem se, že ano."

Nový domov se líbí zvířatům i lidem

"Mám nějaké koně a poníka, včelky, psa, kocoura a syn má malé prasátko. Včely jsou pro radost a med za odměnu, koníci pro relax a na práci," představuje svoji potěchu chovatelka a dodává: "Koně mají sportovní a dostihové výsledky, ale já už nezávodím, radost si udělám vyjížďkou. Sportovní ambice mají moje děti."

Seče trávu na seno a pomáhá tím obci

"Mám radost, že si usuším vlastní seno. Jedná se o velké plochy a s paní starostkou se dá domluvit," popisuje senoseč Eva Foukalová a pokračuje: "Děláme to malou sekačkou, ráda bych na další senoseč domluvila traktor."

Děti se mohou při akcích povozit.

"S koňmi dělám pětadvacet let, takže mi vůbec nepřišlo divné, když jsem byla požádána, jestli bych pomohla. Je to takové zpestření, když se koná třeba turnaj ve fotbale," uzavírá Eva Foukalová.