„To je schodů, to je schodů,“ naříkala starší dáma, která ve čtvrtek odpoledne těžce stoupala do prvního patra Národního domu. Na chodbě už na ni čekali usměvaví muži z městského zastupitelstva, kde hájí zájmy KSČM. Napřáhli pravici, potřásli jí rukou a předali červený karafiát. Seniorce zazářil úsměv na rtech a poté, co si u šatnářky odložila svršky, usadila se v přednáškovém sále mezi ostatní.

Až na výjimky byli všichni v podobném věku jako ona. Po přivítání zúčastněných, samozřejmě s obligátním oslovením soudruzi a soudružky, a menší ódě na ženy, které mají jako matky a babičky nelehký úděl, již z úst komunistického zastupitele Václava Šmída zněly hromy a blesky na kapitalistický systém.

Šmíd, který se živí podnikáním ve stavebnictví, nevynechal ve svém proslovu hospodářskou krizi, rostoucí nezaměstnanost i násilnosti vysílané televizí. Posteskl si, že historie není vykládána objektivně a že komunisté nemají dostatek možností hlásat své názory v médiích. Řeč četl z rudé složky ozdobené nálepkou s třešněmi, ale i zlatým srpem a kladivem.

Po rétorické bouřce zaševelila v sále poezie. „Bez vás je muž v plotě kůl,“ zarecitoval Václav Šmíd a hlas mu při tom selhal, snad dojetím.

Ženy tleskaly. A stejně, jako se rozloučily s řečníkem, uvítaly vzápětí konické hudební Trio Bene. Tři mladí muži spustili dechovku a obecenstvo zpívalo s nimi. Došlo i na Nedvěda a Suchého a Šlitra. Lidé se bavili, páry se tiskly k sobě a v očích měly plaménky.