Představitelé radnice budou o této záležitosti jednat už v pondělí. Budou hledat řešení, kam složit asi tisíc tun rostlinných zbytků, které ročně sesbírají pracovníci ASA TS Prostějov (ASA) na pozemcích města a lidé na svých zahradách.

„Dá se předpokládat, že změna zákona o odpadech výrazně podraží ukládání odpadů a my chceme být na tuto situaci připraveni. V pondělí na poradě prodiskutujeme podklady, které nám ohledně odpadového hospodářství připravil odbor životního prostředí. Budeme se zabývat i možností, že by Prostějov mohl mít výhledově vlastní kompostárnu,“ potvrdil místostarosta Prostějova Miroslav Pišťák.

ASA zatím vyčkává na novelizaci zákona. „S investicemi se nechceme unáhlovat, počkáme až na nový zákon o odpadech,“ konstatovala obchodní ředitelka ASA Iveta Jurenová s tím, že teprve potom se uvidí, jestli pro firmu vyvstane potřeba nové kompostárny.

V současné době končí tisíc tun prostějovských bioodpadů na soukromých kompostárnách v regionu, z nichž nejbližší je v Kralicích na Hané. ASA má sice svou vlastní kompostárnu v Žabčicích u Brna, ale bioodpad na tak velkou vzdálenost kvůli drahé přepravě nevozí.
Humózní zemina, která kompostováním vzniká, není prý příliš žádána.

„Její použití na zahradách či na polích, tedy tam, kde se vyrábí potraviny, musí odpovídat všem zákonem stanoveným požadavkům, což není vůbec jednoduché,“ uvedla Jurenová s poznámkou, že kompostovaná zemina se nejčastěji využívá k úpravám terénu.

Případná výroba bioplynu z tlející zelené hmoty je podle Ivety Jurenové nereálná. „Stavba stanice na bioplyn je hodně drahá a navíc tisíc tun rostlinných zbytků je příliš málo na to, aby byl její provoz výdělečný,“ tvrdí.