Vinný produkt, který se smí nazývat burčákem pouze dva až tři dny, kdy jsou cukr a alkohol přibližně v rovnováze, tekl v oblíbeném výletním centru u Zdětína na Prostějovsku skutečně proudem. Zejména v sobotu, kdy k příjemnému posezení vyhrávala cimbálová muzika Frgál a burčák si vychutnaly stovky lidí.

„Jen za sobotu jsme prodali přes 250 litrů. Na místní nepříliš vinařskou oblast je to super výsledek,“ pochvaloval si manažer Běleckého Mlýna Zbyněk Škrabal.

Podle něj letošní sezona vinné révě skutečně přála.

„Letos byl červenec hodně deštivý, což dodalo révě dostatek vláhy. V srpnu zase svítilo často slunce, takže výsledkem je naprosto excelentní cukernatost,“ vysvětloval. A návštěvníkům burčák z odrůdy Muškát moravský od vinaře Pavla Bílka z Blatnice pod svatým Antonínkem skutečně chutnal.

„Jedním z důvodů, proč jsme sem přijeli, bylo to, že jsem ještě nikdy nepila dobrý burčák. Poprvé až tady, je to skutečně velký rozdíl,“ divila se osmadvacetiletá cyklistka Lenka, která přijela se svým přítelem na kole až z Olomouce.

Doba spotřeby? Do tří dnů

Její údiv mohl způsobit v Čechách i na Moravě velmi rozšířený jev – prodávání falešného nebo už překvašeného burčáku.

„Pravý burčák je zvláštní v tom, že je ve fázi bouřlivého kvašení. Proto vám každý správný vinař řekne, že se burčák může pít maximálně tři dny poté, co do této fáze vstoupil,“ objasnil Škrabal, proč není možné uchovávat burčák třeba v lednici.

„Rozhodně by se neměl prodávat třeba po týdnu. Pak už je to břečka,“ poukázal na fakt, že poté, co se je prokvašena polovina cukru, pokračuje proces dál a v chuti převládne alkohol, který učiní nápoj nepitelným až do doby, kdy se z ní začne stávat víno. Nebezpečné je podle něj i kupovat burčák od pouličních prodejců nebo u silnic.

„Plastové láhve leží někde na slunci u silnice. To je spíš na takzvané pročištění střev.“

Lidé by si ale také měli dát pozor na burčáky, které se objeví už v průběhu léta. Ten pravý totiž u drtivé většiny odrůd vznikne až ze začátkem podzimu.

„Občas to vídávám i na začátku srpna, že někdo stojí na hodech s burčákem. Ale to není vinný burčák, protože víno se sklízí až teď. Většinou to mají udělané z jablečných kvasů, do kterých se přidává vinný extraxt. Je to jako když někdo míchá tvrdý alkohol tak, že použije líh a například rumový extraxt,“ objasnil manažer Běleckého mlýna.

Podobné je to i s tzv. červeným burčákem.

„Nevěřím tomu, když to někdo prodává po hektolitrech. Ne, že by neexistoval, dá se udělat, ale pro každého vinaře je to natolik exkluzivní, jako kdyby volil papeže. Když už ho udělají, tak jen trošičku pro sebe,“ podotkl Škrabal.

Burčákem ke zdraví

Pokud ale jsou splněny všechny podmínky a pijete skutečně pravý burčák, děláte dobře i pro své zdraví. Pochopitelně pokud jej pijete v únosné míře. Je například známo, že obsahuje řadu vitamínů i bílkovin. Tiamin třeba podporuje srdeční činnost, kyselina nikotinová a nikotinamid zase zabraňují nervovým a kožním poruchám.

Obecně se pak burčák považuje za dobrý pro trávení a krevní oběh.

„Kolik má člověk litrů krve, tolik by měl vypít burčáku,“ vzpomněl si Škrabal na jedno pořekadlo vinařů. Jen pro zajímovast, průměrný lidský organismus obsahuje čtyři až šest litrů krve…

Pravý burčák se od svých napodobenin liší i v dalším ukazateli, který jeho konzument dozajista ocení.

„Je to jako s kvalitním vínem, nebolí vás hlava,“ řekl Škrabal, který následně vysvětlil, že zbylý burčák prakticky neexistuje.

„Po těch třech dnech se dá normálně zpracovat jako víno,“ doplnil manažer Běleckého Mlýna.

Po burčákových slavnostech se jeho návštěvníci mohou těšit na další pozoruhodné akce. Za čtrnáct dní, 7. října, zde hodlají vzdát hold významnému rodákovi. Odhalí pamětní desku akademického malíře Oldřicha Lasáka, který se přímo ve mlýně roku 1884 narodil. Velkým podnikem bývají i Svatomartinské husí hody s oslavou svatomartinských vín.

„První láhev otevřeme samozřejmě na svatého Martina, přesněji v pátek jedenáctého listopadu v jedenáct hodin a jedenáct minut,“ slíbil Zbyněk Škrabal.