Devětatřicet hrobů nalezli archeologové na Okružní ulici v Prostějově poprvé v roce 2000, kdy zde probíhala výstavba garáží. Rozsáhlejší výzkum, při kterém odkryli více než třicet kostrových hrobů, proběhl o pět let později. A narazili na opravdový unikát.
„Překvapil nás jeden z hrobů, kde mezi stehenními kostmi ženy byly kůstky novorozence. Při konzultaci se specialisty, kteří se zabývají pohřebním ritem, a potažmo i soudně lékařskou praxí, jsme zjistili, že se jedná o unikátní doklad tzv. porodu v rakvi, kdy zemřelá žena ve vysokém stádiu těhotenství nebo při již probíhajícím porodu byla pohřbena. Porod pak v rámci rozkladu těla ještě fyziologicky doběhl do konce a dítě se narodilo po smrti své matky," uvedl Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
Podle odborníků se jedná o vzácnost, která se v Evropě objevuje jen na třech či čtyřech místech.
„Kromě Prostějova žádné takové pohřebiště v České republice není. Jedno mají na Slovensku a další je ve Švýcarsku, kde u ženy byly zároveň přiložené i železné nůžky, které symbolizovaly nutnost oddělení pokřtěné matky od nekřtěného dítěte," vysvětlil archeolog.
Hřbitůvky dětí
Zároveň dodal, že u pohřebišť z doby středověku či raného novověku archeologové narazí na jev s nadsázkou označovaný jako dětský koutek.
„Děti jsou uloženy do určité části pohřebiště, novorozenci a kojenci jsou tedy pohřbíváni odděleně. Jedná se o hřbitůvky dětí – nekřtěňátek," upřesnil Pavel Fojtík.
Lebky míří k západu
Podle archeologů se pohřebiště z doby Velké Moravy liší od těch z konce desátého a z jedenáctého století.
„Pohřebiště tzv. mladší doby hradištní mají charakter řadových pohřebišť. Nejedná se tedy už o skupiny hrobů, které zřejmě odrážely pokrevní vztahy mezi lidmi. Hroby jsou v řadách a mají zcela jednotnou orientaci lebkou k západu a nohama k východu – tedy obličejem k vycházejícímu Slunci. Objevíme i drobné odchylky, ale ty souvisí právě s rozdílnou polohou vycházejícího Slunce v průběhu jednotlivých ročních období," vysvětlil archeolog a doplnil, že lidé také už nekopali tak hluboké hroby jako v předešlých dobách.
„Hroby jsou extrémně mělké a téměř na rozhraní ornice a podloží. Jsou jen třicet až čtyřicet centimetrů hluboké, zatímco ve velkomoravském období byli lidé pohřbíváni metr až metr a půl pod úrovní současného terénu," upřesnil Pavel Fojtík.
140 hrobů u Dětkovic
Unikátem z této doby je pohřebiště u Dětkovic, kde archeologové odkryli celkem 140 hrobů. První z nich už počátkem dvacátého století, kdy se stavěla silnice z Určic do Dětkovic, poté ještě čtyřikrát od roku 2000. Poslední průzkum zde proběhl před dvěma lety.
close
zoom_in
„Je to největší pohřebiště z mladohradištní doby v rámci střední Moravy a také se řadí k nejvýznamnějším. Kromě zachovalých skeletů jsme zde našli velmi zajímavou kolekci mincí," řekl Pavel Fojtík.
Numismatické lahůdky
Archeologům se odkryly ražby z raně středověkých Čech či mince uherských panovníků. V hrobech však nalezli i numismatické lahůdky.
„Našli jsme denár Samuela Aby, který si jen na velmi krátký čas uzurpoval vládu nad územím dnešního Maďarska před polovinou 11. století, nebo denár Spytihněva, který je ve své podstatě první ryze moravskou ražbou. Jedna mince pocházela i z pražské mincovny z doby vlády Oldřicha, tedy z počátku jedenáctého století, což je první nález na Moravě a teprve druhý mimo pražskou kotlinu vůbec," sdělil archeolog s tím, že mince jsou významným nálezem, díky kterému je možné říct, z jakého období hroby pochází a v jakém sledu byly na pohřebiště ukládány.
Peníze však nebyly jediným darem, který s sebou mrtví dostávali na poslední cestu.
„Nalezli jsme i zpracované polodrahokamy, které pocházely až z indického Kašmíru a sehrávaly dokonce podstatnou roli v tehdejším lidovém léčitelství. Je to i důkaz toho, že lidé byli v čilém kontaktu s okolním světem a dosahovali obrovské mobility na mnohdy nebývalé vzdálenosti," řekl Pavel Fojtík.
