Projekt sdílených kol funguje v osmi městech ČR, v Olomouci od května 2014. Zájem občanů o tyto služby každým rokem narůstá, což Deníku potvrdil koordinátor provozu Daniel Orlík.

„Máme přes 187 tisíc registrovaných uživatelů. Pokud mají občané příležitost jezdit po městě na kole, používají ho jako dopravní prostředek z bodu A do bodu B několikrát za týden, občas i denně,“ uvedl za společnost Rekola bikesharing, která službu provozuje.

Na růžová kola usednou nejčastěji lidé ve věku od 20 do 35 let. Do této kategorie se řadí hlavně vysokoškolští studenti, kteří závodí s časem, aby si mezi výukou stihli zajít na oběd nebo aby se stačili přemístit z koleje do školy.

Využívá toho například čtyřiadvacetiletý student dějin umění.

„Když mám čas a je hezky, jdu pěšky. Dneska toho mám ale hodně, takže jsem musel šlápnout do pedálů, abych to stihl,“ prozradil rodák z Hranic, když právě parkoval ve dvoře Uměleckého centra Univerzity Palackého.

Růžové kolo nevyužil poprvé. Někdy se na něm sveze několikrát denně, jindy třeba během týdne ani jednou.

„Rozhodně lepší, než kdybych musel jezdit autobusem nebo tramvají. Třicet minut jízdy je zadarmo, což mi většinou na dojetí do cíle stačí. Je to ekologické a tělu prospěšné,“ stačil říct ještě před tím, než zmizel za dveřmi jedné z budov.

Za chvíli si už přes staženou aplikaci v mobilu bicykl vyzvedával jiný dočasný majitel. Stačilo zadat kód, odemknout zámek a odjet. Službu začal využívat letos na jaře. Myšlenka se mu líbí, ale dle jeho slov by uvítal víc chlapeckých prvků. Narážel především na svítivě růžovou konstrukci.

Infrastruktura se lepší

Zástupci společnosti Rekola bikesharing v minulosti řešili několik nedostatků. Chyběly například stojany, do kterých lze dopravní prostředek zaparkovat.

„Z počátku byla infrastruktura pro využívání kol obecně velmi nedostačující. Naštěstí s rostoucím počtem kol přibývá i počet stojanů, kde se dají bezpečně vrátit. Letos doplníme další,“ reagoval Daniel Orlík.

Vozový park takzvaných Rekol se během loňského podzimu značně obměnil. V ulicích se objevily pohodlnější bicykly od mechaniků z Ostravy i Olomouce, zámek je možné odemknout přes QR kód. V Praze si navíc už brzy bude možné zapůjčit elektroRekola. Zda se v budoucnu objeví také na Hané, zatím jasné není. Olomouc není v regionu jediným městem, kde podobný projekt funguje.

V Prostějově si novinku pochvalují

Například Prostějov zavedl sdílení kol v březnu letošního roku. Službu tam zajišťuje firma Next Bike Czech Republic. Podle magistrátu města si ji veřejnost pochvaluje.

„Vyzkoušeli jsme to a zjistili, že je o to velký zájem. Budeme v tom tedy pokračovat,“ potvrdila mluvčí radnice Jana Gáborová.

O sdílených bicyklech uvažovali i ve Šternberku. Město ale zatím není pro poskytovatele služby příliš atraktivní a ekonomicky zajímavé.

„Olomouc či Brno mají přes sto tisíc obyvatel, další desítky tisíc lidí tvoří studenti. Z geografického hlediska nejsme tak velcí, aby se těmto soukromým společnostem vyplatilo budovat u nás stanice,“ vysvětlil starosta Šternberku Stanislav Orság.

Službu by město muselo financovat z vlastních prostředků. Podle předložené kalkulace by jenom vybudování sítě a nákup kol stálo miliony, další stovky tisíc by bylo nutné investovat do samotného provozu.

„Bylo nám doporučeno ještě vyčkat, až se začnou tyto společnosti zajímat i o menší města,“ doplnil Orság.

Půjčit si jde i auto

Nejen kola si mohou zájemci půjčit, v Olomouci funguje také carsharing. Inteligentní půjčovnu aut zde zprovoznili před třemi lety. Autoři projektu se inspirovali například v Německu, kde těchto služeb využívá více než milion registrovaných uživatelů. Sdílená auta tam provozují i státní dráhy Deutsche Bahn a mají podporu veřejných institucí třeba ve formě vyhrazených parkovacích míst či výhodné reklamy v MHD.

Ve Vídni počet lidí zapojených do sdílení narostl mezi lety 2010 a 2016 z deseti na sto tisíc. Nejenže projekt napomáhá životnímu prostředí, ale také řeší nedostatek parkovacích míst, což je problém třeba právě okolí historického centra Olomouce.