Pomozte prosím, dochází nám stuhy a nitě
U Moudrých se šije opravdu ve velkém. A bohužel už jim dochází materiál. Zoufale například potřebují stuhy a nitě. Hodily by se ovšem případně i další komponenty k šití. Tak pokud jim něco z toho můžete darovat, budou vám opravdu vděční. A jak věci doručit? Ideálně tak, že je zabalíte do igelitové tašky, zalepíte a hodíte jim je domů na zahradu přes plot. Bydlí v rohovém domě číslo 10 na Veleslavínské ulici v Prostějově.

Ani jeden z nich nemůže vykonávat svoji práci. Ale protože jsou zvyklí žít pro druhé, rozhodli se, že zahálet určitě nebudou a s velkou vervou se pustili doma do šití roušek. Do dnešních dnů jich dokázali spolu se dvěma kamarádkami vyrobit už přes šest stovek. A jde o kousky opravdu kvalitní a vkusné.

„S manželem jsme byli nuceni ruku v ruce s opatřeními vlády prakticky ze dne na den ukončit svou práci. Jsme tak oba aktuálně ve stoprocentním mínusu co se výdělku týče, ale náklady nám bohužel zůstávají,“ říká na úvod Eva Moudrá.

Šít roušky jí tak přišlo jako ideální aktivita, když zůstali s manželem oba doma.

„Člověk tak ví, že někomu je schopen pomoct. Naše běžné pracovní činnosti lidem pomáhají nebo je těší a rozveselují. Jsme tak zvyklí nežít sobecky jen sami pro sebe. Já jsem moc vděčná, že manžel to vidí stejně jako já,“ nechala se slyšet Eva Moudrá.

Lilian Amann v centru Stuttgartu před vypuknutím nákazy Covid-19. Na snímku Schlossplatz Stuttgart, což je místo, kde se lidé dříve rádi setkávali.
Připadám si jako v katastrofickém filmu, říká "moravská" malířka ze Stuttgartu

Šijí a šijí. Klidně i přes půlnoc

Nejdřív šili roušky jen pro vlastní potřebu, rodinu a přátelé. Ale to se záhy změnilo.

„Začínala jsem s tím sama, manžel se ovšem vzápětí velice rád přidal. Obrovský dík patří také paní Pavlínce Kratochvílové a její dcerce Anetce. Okamžitě zareagovaly na naši výzvu na facebooku a denně k nám jezdí obě pomáhat. Postupně se nám šití roušek rozjelo do slušných obrátek a začali jsem zásobovat potřebné,“ vysvětlila Eva Moudrá.

Denně prý šijí osm až deset hodin podle toho, jakou mají sílu. A celkem už vyrobily přes 600 roušek

„Někdy končíme i o půl druhé v noci, abychom ráno odevzdali vše, co jsme slíbili,“ říká s úsměvem paní Eva.

Pan opravář jaký se nevidí

Jako "nešvadleny" pracují na domácích nikoliv profesionálních strojích. A ty se jim podařilo zavařit za dva dny. Naštěstí síla facebooku je v současnosti tak mohutná, že jim nabídl pomoc pan František Kaláb.

„Je to neuvěřitelný člověk, ve svých osmaosmdesáti letech přijede kdykoliv a na počkání vše opraví, hold stará škola, klobouk dolů, je na něj nádhera se při práci dívat. Kéž by takových lidí bylo víc,“ chválí opraváře Eva Moudrá.

Prostějovská nemocnice obnovuje odběry krve. 31.3. 2020
Darujte krev! Je jí nedostatek i v době pandemie, nemocnice obnovuje odběry

Stuha z roku 1994? Prostě bomba

Vůbec solidarita lidí v těchto dnech je podle ní úžasná. A přispívá i tomu, že u nich doma stále roušky mohou šít.

„Každý den nám na zahradě přistávají balíky nastříhaných látek, stuh a nití. Onehdy se mi ozvala paní přes facebook, že daruje stuhy a donesla stometrovou špulku z roku 1994. Prostě bomba. A ta kvalita té stuhy je neskutečná,“ uvedla jeden z příkladů pomoci od druhých.

Parádní práce, zní od lidí

Za svou práci při šití roušek pro potřebné, sklízí Eva, Radovan, Pavlínka a Anetka pochvaly od obdarovaných i lidí, kteří sledují na facebooku jejich počínání.

„Jste skvělí,“ vzkázala jim například na síti Michaela Novotná. „ Roušky určitě pomůžou, tam kde je potřebují. Parádní práce,“ přidala další komentář Si Si. A Například Irena Hepnarová dodává: „Smekám. Jste úžasní.“

Všude, kde jsou potřeba

Roušky od Moudrých putovali už na celou řadu míst. „Třeba do centra Lipka, družstva Senza, prostějovské nemocnice, Domova pro seniory v Lošticích a Jesenci, seniorům do Kostelce a také kamarádům, známým a prodavačkám,“ vyjmenovala Eva Moudrá.

Sama prý nejraději nosí roušku s notičkami, modrotiskem či červeným motivem. „U nás na chodbě je vždy připravena paleta minimálně deseti roušek a každý z rodiny si vezme tu, na kterou má právě „chuť““, usmála se Eva.

Výstavba cyklostezky podél říčky Hloučely mezi Mostkovicemi a Tichou. 30.3.2020
U Hloučely "vrčí" bagry, staví se tam cyklostezka do Mostkovic. Podívejte se

Ať se znovu na sebe můžeme smát

A má i velkou prosbu ke všem lidem.

„Ráda bych jim vzkázala, ať co možná nejvíce omezí volný pohyb, ať redukují nákupy a snaží se být co nejvíc doma. Věřím, že tohle je jediná cesta, jak se toho viru zbavit a začít zase normálně žít, pracovat, scházet se s blízkými a moci se usmát jeden na druhého, což mimochodem teď přes roušku fakt nejde :). A pokud bych mohla vzkázat ještě něco, tak zoufale nám dochází stuhy a nitě Jakýkoliv dar bereme s obrovskou vděčností,“ uzavřela své povídání Eva Moudrá.

Jak dlouho trvá „ u Moudrých“ ušití jedné roušky?
„Je to hodně těžké spočítat. Musíte roušku nakreslit, ustřihnout, poskládat, obšít, nařasit, ušít tunely, zažehlit, našít stuhy, odstříhat nitě, opálit konce stuh, do tunelu vložit drátek na zafixování nosu, zabalit, vložit návod na údržbu a desinfekci roušky a zalepit. Poté další dobrovolníci roušky roznesou na místa, kde jsou potřeba. Je to minimálně čtrnáct úkonů. Jsme schopni denně ušít maximálně šedesát roušek. Chceme, aby vše bylo jednotlivě balené a hlavně hygienické, proto několikrát zažehlujeme,“ nechala se slyšet Eva Moudrá.