Právě jste v polovině svého pobytu v Keni, na co se nejvíce těšíte po svém návratu domů?Příprava zelí na salát

Nejvíce se těším na svou rodinu a přátele, se kterými jsem sice v kontaktu i takto na dálku, ale naživo je to mnohem lepší. Mám tu sice internet, ale bez elektřiny je mi kolikrát k ničemu. Právě s elektřinou tu teď máme celkem problém, neboť ji kvůli častým bouřkám vypínají i na víc než půl dne. Avšak ani internetové připojení zde není žádná výhra, musíte přemýšlet nad tím, co si pouštíte, aby se vám internet moc neprodražil.

Kromě rodiny a přátel se těším i na české jídlo, protože zeleninové omáčky a toustový chleba člověka časem omrzí. A chybí mi tu ještě procházky po hlubokých lesích, které tu nejsou, neboť Keňané většinu lesů vykáceli kvůli dřevěnému uhlí na vaření.

Zmínila jste, že vám chybí české jídlo, co vůbec jedí lidé v Keni?

Nejčastěji se tu setkáte s hodně hustou kaší z obilovin a mouky, která je uvařena v jakousi „hrudku", ze které si ulamujete a namáčíte ji do různých omáček z masa, ryb či zeleniny. Pro výrobu těchto kaší využívají prosa (hnědá kaše) nebo kukuřice (bílá kaše). Kromě toho se tu jí taky rostlina hořké chuti zvaná „kel". Je zde také patrný vliv Asie, možná je to tím, že je zde ve velké míře zastoupena indická menšina, jež provozuje hlavně obchody s potravinami. Každopádně zde z Asie kromě rýže najdete hlavně chapati, což je placka z mouky a vody, nebo mandasi, což je něco jako „kobliha" bez náplně ze sladkého smaženého těsta z mouky a vody.Tradiční pokrmy na stole

V Keni, jako i v jiných afrických zemích, se také můžete setkat s konzumací hmyzu, jako například s létajícími mravenci – termity, případně s kobylkami.

Z nám známých jídel tu vaří třeba fazole s rýží, zelí upravené ve formě teplého salátu s rajčaty, paprikou a cibulí, nebo brambory, které před koncem varu doplní o rajčata a cibuli, což vytvoří omáčku a brambory tak chutnají lépe.

Jak už jsem zmiňovala dříve, Keňané si nepotrpí na koření, k dochucení pokrmů používají pouze sůl. Ale jídlo si dokáží pořádně užít, a to nejen proto, že jedí rukama, takže si svůj pokrm mohou nejdříve „osahat". Jídlo je tu nedílnou součástí všech důležitých společenských akcí, od různých oslav přes svatby až po pohřby, přičemž je vždy zvána téměř celá vesnice, takže musíte počítat s tím, že je potřeba uvařit opravdu velké množství jídla.

Měla jste za tu dobu, co v Keni působíte, možnost nějakou oslavu navštívit?

Zatím bohužel ne, ale byla jsem přítomna na jedné církevní události, kdy se setkali zástupci z místní církve a vybírali příspěvky od věřících na svou celoroční činnost. Lidé v Keni jsou totiž silně věřící, větší část populace je křesťanského vyznání, takže zde naleznete katolíky i evangelíky. Avšak na druhou stranu je zde i dost lidí, kteří stále věří ve zlé síly, ve voodoo nebo čarodějnictví. Takže se zde občas stane, že někoho prohlásí za čarodějnici, většinou kvůli tomu, aby ženě zabrali půdu, a pak ji upálí. Ale to se stává jen v opravdu malé části Keni, spíše na jihu u hranic s Tanzanií.

Autor: HANA MASAŘÍKOVÁ a MARCELA KREJČÍ