102. průzkumný prapor generála Palečka close Předávání cen města Prostějova - René Sabela převzal cenu za 102. průzkumný prapor generála Palečka za dlouholetou charitativní činnost ve prospěch znevýhodněných dětí z regionu Prostějovsko. zoom_in

Cena za dlouholetou charitativní činnost ve prospěch znevýhodněných dětí z prostějovského regionu

Od roku 2009 uspořádali vojáci mnoho zajímavých akcí, jejichž výtěžek putoval těm nejmenším. Finanční prostředky tak získala například asociace Radost, škola Jistota, ale také jednotlivé děti. Prostějovští průzkumníci svou charitativní činností i jiné útvary Armády České republiky. Lidé se s těmito profesionály setkávají například při oblíbeném Dni otevřených dveří, kdy se zájemci mohou seznámit nejen s vojenskou technikou, ale také se samotným výcvikem vojáků. Cenu za 102. prapor převzal René Sabela.

Milan Dvořák close Předávání cen města Prostějova - Milan Dvořák dostal cenu za celoživotní činnost v oblasti kultury; autor skladeb pro sólový klavír, šansonů, filmové a scénické hudby pro velké orchestry, pedagogická činnost v oblasti jazzu zoom_in

Cena za celoživotní činnost v oblasti hudební tvorby

Jeho profesionální začátky se váží k orchestrům Zdeňka Bartáka či Zdeňka Marata, kde kromě hraní na klavír začal i komponovat. V roce 1965 nastoupil do divadla Semafor, kde byl jeden čas i uměleckým vedoucím. Souběžně působil v doprovodné skupině Hany Hegerové. Spolupracoval s rozhlasem, pro který nahrával řadu záznamů včetně vlastních orchestrálních cyklů. V 70. letech byl dramaturgem Tanečního a Jazzového orchestru v Československém rozhlase. Je autorem četných písní a šansonů pro Hanu Hegerovou, Evu Pilarovou a řady hudeb k filmům a televizním hrám. Napsal rovněž řadu instrumentálních skladeb, muzikálů, hudbu k večerníčkům a autorsky spolupracoval s divadlem Spejbla a Hurvínka. V současnosti, kromě komponování spolupracuje s Evou Pilarovou, Evou Kriz-Lifkovou a dalšími zpěváky. Působí také jako pedagog skladby na konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze.

Eva Flašarová, in memoriam

Cena za celoživotní činnost v oblasti kultury a taneční výchovy v Prostějově.

Eva Flašarová se narodila v Prostějově, kde v době druhé světové války začala navštěvovat kroužek rytmiky. V roce 1950 úspěšně složila přijímací zkoušky na taneční obor Státní hudební a dramatické konzervatoře v Brně a o čtyři roky později začala pracovat jako učitelka kurzů rytmiky a baletu. Byl to vlastně začátek systematické taneční výchovy v Prostějově. Od 1. září 1961 byla v Prostějově zřízena Lidová škola umění, kde se první učitelkou tanečního oboru stala právě Eva Flašarová. Působila zde až do roku 1992, kdy odešla do důchodu.
Významná a bohatá byla i její mimoškolní práce, angažovala se mimo jiné i v přípravě sportovců, konkrétně v oddílu krasobruslení a sportovní gymnastiky. Její specializací byl folklór, kde se stala uznávanou odbornicí. V roce 1977 založila při Lidové škole umění dětský hanácký soubor, který se úspěšně zúčastňoval řady soutěží. Spolupracovala s hanáckým souborem Mánes i se souborem Pantlék z Němčic nad Hanou.

Jarmila Hlaváčová close Předávání cen města Prostějova - Jarmila Hlaváčová dostala cenu za celoživotní přínos pro kulturní a společenský život Prostějova. zoom_in

Cena za celoživotní činnost v oblasti kultury a společenského života v Prostějově

Prostějovská rodačka se ve svých 16 letech stala členkou Divadla hanácké obce a divadlu je věrná dodnes. Od roku 1996 je také členkou divadelního spolku Historia. V rámci svého bohatého repertoáru ztvárnila dnes již téměř zapomenuté postavy významných prostějovských dam, které se před více než sto lety zasloužily o kulturní a sociální rozkvět města. Za téměř 55 let své kulturní činnosti má za sebou mnoho vystoupení v Městské knihovně, Státním okresním archívu, v domovech důchodců, v přednáškovém sále Národního domu, v Čechách pod Kosířem, na akcích Noc kostelů, Oživlá radnice, Oživlý Národní dům či na přehlídkách historických kostýmů a klobouků.

Vladimír Körner close Předávání cen města Prostějova - Vladimír Körner dostal cenu za celoživotní přínos v oblasti kultury, uznávaný český prozaik, dramaturg, filmový a televizní scénárista zoom_in

Cena za celoživotní činnost v oblasti literární tvorby

Uznávaný český prozaik, dramaturg, filmový a televizní scénárista se narodil v Prostějově. Studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích, následně pak na FAMU v Praze, obor scénáristika a dramaturgie. Už během studií pracoval jako dramaturg Filmového studia Barrandov. Od roku 1970 působil jako scénárista Filmového studia Barrandov, psal příběhy ze současnosti – Čas jeřabin, Deváté jméno a film Místenka bez návratu, který režíroval Dušan Klein, s kterým Pan Vladimír Körner spolupracoval i na snímku Sázka na třináctku. Později byly jeho scénáře zamítnuty jako politicky nevhodné, a tak začal své náměty čerpat z minulosti. V roce 1967 se poprvé setkal s režisérem Františkem Vláčilem a později s Antonínem Moskalykem. Díky této spolupráci vznikly vynikající filmy Údolí včel, Adeleheid, Pověst o stříbrné jedli nebo Stín kapradiny nebo Kukačka v temném lese. V roce 1994 obdržel za scénář k snímku Anděl milosrdenství cenu Prix Europa Berlín a byl nominován na cenu Český lev.

Jiří Štolpa close Předávání cen města Prostějova - Jiří Štolpa dostal cenu za celoživotní charitativní činnost zoom_in

Cena za celoživotní charitativní činnost

Narodil se v Brně, kde vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. V 60. letech pracoval jako lékař v Polsku a od roku 1971 byl prvním primářem nově vzniklého Anesteticko – resuscitačního oddělení v Prostějově. Od roku 1990 spolupracoval s řádem Milosrdných bratří a řádem Maltézských rytířů. Byl spoluzakladatelem charitativní společnosti svatého Richarda Pampuri. Tato společnost byla určena pro obnovení bývalé nemocnice Milosrdných bratří jako zdravotně-sociálního ústavu pro dlouhodobě nemocné. V roce 1992 se stal ředitelem domova důchodců u Milosrdných bratří. Díky kontaktům s maltézským a lazarským řádem získal pro tento domov nevídané vybavení ze zrušených zdravotnických ústavů ve Švédsku, Kanadě a Německu. V roce 1994 začal pracovat pro Českou maltézskou pomoc, kde se účastnil mnoha úkolů se zdravotnickým zaměřením. Následně se stal vedoucím lékařem České maltézské pomoci a v roce 1996 byl za svou práci povýšen do rytířského stavu suverénním řádem Maltézských rytířů, V současné době se stále věnuje charitativní činnosti.

Autorka: Marcela Žůrková